Easy Magazine - culture

Proč teenageři čtou sračky?

AnetaLesna — Sat, 03 Jan 2015 16:30:00 +0000

#culture #book #literature #wtf #opinion #teen

Při pohledu na kulturní preference dnešních teenagerů se člověku často chce zvracet. "Kdo a proč tohle konzumuje?!," divíme si. Krátká analýza hlavních vymývacích motivů.

Vysněné problémy a plnění absurdních představ

Začněme tím pravděpodobně největším zvěrstvem: "dívčí (ženské) romány". Univerzalní zápletka soustředěná kolem happy endu, kdy se přes všechny problemy a překážky nakonec dá dohromady hlavní hrdinka s panem Božským. Některé základní typy problemů: "Je to nafoukaný (často úchylný) miliardář." "Je to supersexy upír, který o mně navíc soupeří se svým kámošem, supersexy vlkodlakem." "Zlomil mi mé arcičisté srdce a teď mě chce zpět."

Není těžké se dovtípit, že všechny tyto zápletky tvořící překážky jsou ve skutečnosti absurdně pokroucené představy idealního vztahu. Za jejich vyplození jsou pravděpodobně zodpovědné některé záhadně pomatlané části ženského mozku, které jsou velmi aktivní například u fanynek Justýnky Bobrové a skupinky jejích vajíček známé jako "One Direction". A kromě nich také u skupiny čtenářek romanů typu "Kterak dívka z města na venkov se přestěhovala a holkou supersexy upíra se stala" či "Úžasná dobrodružství studentky literatury na mentalní a vyjadřovací úrovni pětiletého dítěte a jejího partnera, atraktivního sexuchtivého boháče se zvláštní zálibou ve vytahování tamponů a následném sexu s menstruujícími ženami". (Podobnost obou zmíněných knih není náhodou. Tragikomická trilogie "Fifty Shades" původně vznikla jako fanfikce Twilight.)

Není ovšem důvod tyto dívky zbytečně ponižovat! Některé z nich se sny možná jednou splní. Třeba jednou opravdu přijde supersexy miliardář, který jí proti její vůli koupí auto, hromadu oblečení a všechno, po čem kdy toužila. Bude s ní mít sex během menstruace (její, samozřejmě), umístí ji do pokoje velikosti tělocvičny a ukáže jí svou "temnou stránku", která se projevuje jemným poplácáváním po citlivých částech těla a kradením kalhotek vlastní přítelkyně (nebo co že to pro něj je). Když ho pak sama vyzve, ať jí "ukáže, jak tvrdé to může být", a on ji párkrát praští do zadku, s nudlí u nosu odejde, přes slzičky mu vykládajíc, jaký je nechutný úchyl.

Odejde? Ne, uletí! Oknem ji totiž unese pobledlý krasavec poletující rychlostí poletuchy s koudelí u zadku! Odnese ji do své krásné vily uprostřed lesů a přes další nepřízeň osudu v podobě sexy vlkodlaka a takových těch běžných upířích problemů s ní nakonec bude mít dítě s divným jménem. The End!

"Nekonečná zodpovědnost..."

Výše zmíněné literarní patvary nepochybně patří k tomu nejhoršímu, co teenager může konzumovat. Když odhlédneme od těchto nejnechutnějších výtvorů lidské fantazie, existují i poněkud více "softcore" alternativy. Hlavním hrdinou je opět, alespoň na počátku, "normalní (většinou mladý) člověk", se kterým se lze porovnávat. Výše zmíněné "problemy" bývají nahrazeny "těžkými životními úděly". Příklady: "Jsem polobůh a musím vládnout polobožskou mocí." "Jsem superhrdina a musím zachránit svět." "Najednou jsem se ocitl v podivné zemi, které musím vládnout." Zase je to cítit umělým naplňováním snů o vlastní budoucnosti.

Téměř každý typ dělení má svůj význam nebo alespoň svojí příčinu. Občas se vyplatí o těch významech a příčinách přemýšlet. Já mám třeba pocit, že docela dobře chápu, co je za vydělováním knih pro teenagery, případně knih pro ženy: spoléhání na slabosti cílové skupiny, v lepším případě na životní krizi a prázdné naděje, v horším na starou dobrou debilitu.

Poznámka autora:

Netvrdím, že každý, kdo čte něco podobného příkladům uvedeným v textu, je nutně hloupý nebo méněcenný. Jen mi připadá, že četba většiny těchto veleděl je přínosově na úrovni pornografie nebo Ordinace v růžové zahradě. Když se vám to líbí, prosím, ale jako četba to nemá hodnotu.

"Softcore" alterenativy občas nabízejí i vzácné příklady relativně kvalitní četby.

...

Shrnutí "Fifty Shades" od těch nejpovolanějších.

Okénko do myšlenkových pochodů čtenářky Twilight. [Doporučuji.]

„Think Prague“ Martina Roučka a Vlastimila Svatého - vetovali nudné průvodce a přišli s ukázkou „lokální Prahy“!

BarbaraBearovicz — Wed, 17 Dec 2014 04:00:00 +0000

#prague #Tourist #Tours #Guide #people #culture #interesting #hobby #alternative #clothes #sightseeings #Praga #middle #Europe #student

Karlův Most, Pražský hrad, „nával“ turistů v centru Prahy jako obvykle. Monotónní hlas průvodce pomalu uspává. Student Martin z Liberce věděl, že tento způsob výpravy zdá se mu poněkud nešťastný. Po ukončení studia ve Francii přišel s nápadem založit průvodcovskou agenturu, která si zákládá nejen na osobním přístupu k turistům, ale dominuje především věcmi, které u klasické průvodcovské agentury nenajdete. A tady je jeho zpověď!

Jaký byl „první impulz“ k založení průvodcovské agentury? Kde se vzal tvůj zájem o cestování?

Už od dětství jsem měl díky tátovi možnost cestovat – vyrůstal v době komunismu, takže to byl odjakživa jeho sen – procestovat určité země a práce ve sklářském průmyslu mu to umožnila. Co se týče průvodcovství jako takového - při ročním studijním pobytu ve Francii jsem si všiml mnoha odlišností v kultuře a přístupu k poznávání. Napadla mne myšlenka provádět zde Francouze a ukázat Prahu šitou na míru jim. Francouzská rodina, u které jsem bydlel, mne přivedla do kulturní sféry, což se odráží i v tom průvodcovství co děláme, kde se navíc umění mísí v kombinaci s gastronomií.

Jaké byly počátky vývoje agentury?

V době studií na Karlově Univerzitě jsem měl možnost poznat Vlastimila Svatého, syna majitele restaurace „ ART&FOOD HAD“. Jelikož chceme turistům v rámci poznávání České Republiky umožnit ochutnat kvalitní českou gastronomii, spojili jsme své síly. Následně jsme se účastnili největšího veletrhu turistického ruchu pro francouzský trh v Paříži, kde jsme představili náš projekt vytipovaným společnostem specializujícím se na incoming turistů do ČR. Další fází bylo rozšíření agentury a nábor mladých a dynamických průvodců, kteří mluví plynule dalšími cizími jazyky. V současné době jsou těžištěm agentury převážně průvodcovské služby, doporučování zajímavých ubytování pro Prahu plus transferní služby.

Jak jsi získával své první zakázky? Poradil bys čtenářům nějaké „fígle“?

První byly samozřejmě na webu – reklama na internetu je z pohledu začínajícího projektu cenově nejdostupnější. Pokud člověk dělá marketing nenucenou a zajímavou formou, určitě je v internetu dle mého velká síla. Reklamu jsme obohatili o videa, která v průvodcovství nejsou moc běžná. Pokud se umíme na webu dobře prezentovat, stane se, že si nás ten člověk najde sám - vždy je lepší, když jde klient za námi než my za ním. Já řeším víceméně koncepci průvodcovství, marketing má na starosti můj kolega a společník Vlastimil Svatý.

V čem se chceš se svou firmou lišit od konkurence?

Určitě individuálním přístupem k lidem – k jejich národnosti, věku, reflektovat jejich potřeby a přizpůsobit celou prohlídku jim. Například jedna naše cesta se jmenuje „MODERN DAY IN PRAGUE“, v podstatě „současná Praha“, kde chceme díky studentům, kteří znají místní kavárny i zapadlá místa, kam se málokterý turista dostane, ukázat kulturní Prahu současnosti. Člověk pracující s turisty musí být osobnost - ne běžný průvodce, co odříká podstatné informace a jde domů.Turista, který přijede do Prahy, chce především vidět Karlův most, Pražský Hrad - to jim nechceme odepřít, ale chceme ukázat i místa, kam chodí lidé z města- aktuální výstavy, zajímavé kavárny…

Jaké máš plány se svou agenturou do budoucna?

Plánujeme zprostředkování segway lodiček a historických aut. Rovněž bychom rádi rozšířili průvodcovské cesty, které tady zatím nejsou. Navíc máme kamarády, co dělají zajímavé, neokoukané oblečení - malá lokální věc. Dokážu si představit showroom, kde se mohou ty produkty tvořené lidmi z Prahy prezentovat. Celý projekt se tím určitě může zpestřit. Coby turista, který si chce koupit sošku nebo obrázek z Karlova mostu, bych si koupil raději triko, co dělají kluci z Prahy, kde mám na cedulce „MADE IN PRAGUE“ a vím, že podpořím lokální věc.

Baví tě škola?

Beru v potaz, že mi rozšíří obzory i způsob vyjadřování. Nicméně české školství oproti západnímu vzdělávacímu systému postrádá dynamiku vývoje. Je důležité člověka motivovat jak s informacemi pracovat, než je „pouze“ předat. Snažit se v lidech vzbudit potřebu nad těmi věcmi přemýšlet jinak a hlavně pořád.

Kdybys mohl v Čechách změnit jednu věc, co by to bylo ?

Asi negativismus a lenost. Podle mě se tyto dvě vlastnosti hodně prolínají. Spousta lidí v ČR stále naříká, jak jsou na tom špatně a jak je všechno okolo nich špatně, ale nesnažín se to změnit. Určitě nemohou změnit vše a věřím, že mnoho z nich je opradu v tíživé situaci, pokud však budou své problémy neustále schovávat za neochotu udělat zásadní kroky pro zlepšení jejich situace, nemá smysl pokračovat v ústavičném naříkaní. Domnívám se, že často lidská lenost tak vyústí v nepřetržitý negativismus a upadání do permanentní letargie. Po setkání s takovými lidmi mám vždy pocit, že mi ubyla životní energie.

www.thinkprague.com

Unikatní festival Zlatý voči. Devatenáctý ročník je tu!

AnetaLesna — Mon, 12 May 2014 13:17:10 +0000

#Chill-out #free #time #film #music #club #culture #festival

Již toto úterý a středu proběhne devatenáctý ročník mezinárodního filmového festivalu Zlatý voči, pořádaného ve vršovickém klubu Basement Bar. Vstupné je tradičně dobrovolné. Tentokrát je opravdu na co se těšit.

Těsně před zakončením semestru se studenti různých škol, jež spojuje studium teorie filmu a audiovize, sejdou ve vyhlášeném vršovickém klubu ke dvoudenní přehlídce nejen studentské tvorby. Slavnostní zahájení festivalu proběhne v úterý od 16:30.

Soutěžní sekce filmů letos dosahuje až za Atlantik. V hlavní soutěži krátkometrážních snímků nebude z České republiky chybět žádná z univerzit s katedrou zabývající se filmovou teorií. Představí se také zástupci Slovenska, Polska a Maďarska. Mimo to budou promítnuta díla ze Španělska, Portugalska či Kuby, společně s nesoutěžními snímky jak z ČR, tak například z Estonska.

Jednotlivé filmy bude posuzovat tříčlenná odborná porota, složená z předních osobností ve svém oboru. Chybět v ní nebude například PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D., která přednáší na Karlově univerzitě se zaměřením na dějiny medií, prostor a film a vztah filmu a vizualní kultury.

Novinkou v programu Zlatých vočí jsou panelové diskuze, které se snaží návštěvníkům festivalu přiblížit současné trendy a podnítit diskuzi o aktuálních tématech (nejen) v audiovizualní kultuře. V rámci nich bude možnost diskuze na tema ČSFD a její role v českém filmovém prostoru nebo Původní dramatická tvorba České televize. Diskuze se zúčastní například zakladatel a provozovatel ČSFD, programový ředitel ČT nebo čerstvý laureát Ceny Ferdinanda Peroutky Petr Fischer.

Součástí programu bude také výstava fotografií s abstraktním tematem Světlo proniká tmou, do níž se mohli přihlásit i studenti teorie umění. Vernisaž nejlepších fotografií proběhne společně se zahájením festivalu. Těšit se můžete také na doprovodný program v podobě výstupu performera Antonína Brindy. V rámci živých vystoupení se představí také stoupající hvězda české elektroniky Aid Kid a žánrově podobně laděné trio Neřvi mi do ucha. Sety DJs prodlouží oba večery dlouho do noci.

V rámci nedávno zavedené tradice výběrové retrospektivy budou tentokrát promítnuty autorské snímky od někdejšího studenta KFS a FAMU, dokumentaristy Karla Žaluda, nebo některých současných pedagogů z pražské katedry filmových studií.

Festival Zlatý voči už podevatenácté nabídne vhled (nejen) na audiovizi z pohledu teoretiků, bohatý doprovodný program a příjemnou uvolněnou atmosferu. Studenti, tvůrci ani filmoví a hudební nadšenci by si tuto akci rozhodně neměli nechat ujít.

Fotogalerie: