Easy Magazine - Edu

Zlatý Ámos putuje k chemikářce do Kunovic!

annalibanska — Wed, 27 Mar 2013 07:18:33 +0000

#Edu

Cenu pro nejoblíbenějšího učitele Česka vyhrála Růžena Hlůžková. Z celkem šesti finalistů byla vybrána odbornou porotou 22. března v Praze.

Od října do prosince přihlašovaly děti z celé ČR své oblíbené kantory do regionálních kol soutěže, která se každoročně koná ku příležitosti narození J. A. Komenského (28. března). Z regionálních kol vzešli během ledna a února semifinalisté. Semifinále, které se konalo na MŠMT, nebylo přístupné veřejnosti a byla zde vybrána šestice učitelů postupujících do finále.

Samotné finále již 20. ročníku ankety pak samozřejmě bylo přístupné veřejnosti, dokonce bylo v přímém přenosu vysíláno na stanici Českého rozhlasu 2. Učitelé se v něm snažili zaujmout porotu krátkým vystoupením se svými žáky a také seznámit diváky se svou školou. O dalších dvou úkolech, které na ně čekaly, neměli učitelé před začátkem finálového klání ani potuchy. Kromě hlavní ceny udílené porotou soutěžili učitelé i o přízeň publika, které mohlo prostřednictvím SMS rozhodnout o výherci kategorie Ámos Sympaťák. Děti zastupující 6 škol, jejichž kantoři se probojovali do finále, také volily svého vítěze, a to v kategorii Dětský Ámos.

Svými výkony ohromila všechny přítomné právě Růžena Hlůžková, která se na výbornou vypořádala i s úkoly, o nichž se finalisté dozvěděli až v průběhu večera. Byl jím pokus přesvědčit studenty, aby četli knihy J. A. Komenského, na nějž měla vyměřený časový limit jedné minuty. V dalším úkolu pak musela ztvárnit rozhlasovou reportérku, která komentovala dění v sále. Hlůžková, oblíbená učitelka chemie a přírodopisu na ZŠ v Kunovicích, vyhrála ve všech 3 kategoriích a stala se tak absolutní vítězkou letošního ročníku. Korunována byla ministrem školství Petrem Fialou. Celá akce byla zakončena Kantorským bálem, který se konal 23. března a zúčastnila se ho např. Livia Klausová. O svém úspěchu se Hlůžková vyjádřila mimo jiné takto: „Myslím, že ve finále mi nejvíce pomohla přirozenost. Kdo je přirozený, dokáže oslovovat i ty ostatní.“ Jak na ni nazírají její žáci, se můžete podívat v následujícím videu.

Video:

Úžlabina žije! Magistrát zrušil návrh na sloučení škol těsně před demonstrací

anetaprozrova — Fri, 15 Feb 2013 07:45:34 +0000

#Edu

Mnoho studentů a profesorů ze Střední průmyslové školy elektrotechnické V Úžlabině si může konečně oddychnout. Den před plánovanou demonstrací na Mariánském náměstí se škola dozvěděla, že ke sloučení se Střední školou elektrotechniky a strojírenství v Jesenické nedojde.

Po dlouhém (a nakonec úspěšném) boji Gymnázia Evropská, které nesouhlasilo s návrhem magistrátu na zrušení školy, přišla na řadu Střední průmyslová škola elektrotechnická V Úžlabině. Jakmile se škola z médií dozvěděla o plánech magistrátu, začali profesoři, studenti i jejich rodiče okamžitě podepisovat petice. Do čtvrtka se jim podařilo nasbírat neuvěřitelných 11 315 podpisů. Dalším krokem měla být demonstrace na Mariánském náměstí, jež měla proběhnout tento čtvrtek, 14. února. Ve středu se ale do školy donesla radostná zpráva – Úžlabina se slučovat nebude a současní studenti i uchazeči o studium se nyní konečně mohou přestat obávat. Otevřeny budou všechny obory – elektrotechnika, informační technologie i technické lyceum.

Podklady pro optimalizaci školství byly totiž nekvalitně zpracovány a návrh optimalizace se musí předělat. Zařazení Gymnázia Evropská a SPŠE V Úžlabině do seznamu „ohrožených škol“ považuje valná většina studentů za velkou chybu. Například do SPŠE, jako do jedné z nejkvalitnějších škol ve svém oboru, město investovalo několik milionů korun a stěhováním na jiné místo by škola pravděpodobně přišla o spoustu vybavení, které vlastní. Šéf magistrátního odboru školství Jiří Pilař, který má celou přípravu optimalizace školství na svědomí, byl ve středu ze své pozice okamžitě odvolán. Vedení Prahy už připravuje celkovou úpravu odboru školství. Změny v návrhu optimalizace dostanou na starost zástupci TOP 09. Úplné zrušení návrhu magistrátu se ale netýká všech ohrožených škol. Všechny kroky týkající se slučování či rušení budou prozatím pouze pozastaveny. Například na Obchodní Akademii Svatoslavova ještě jasno nemají. Škola je umístěna v budově pronajaté od Prahy 4 a má příliš vysoké náklady za energii.

Studenti a profesoři z Úžlabiny se i přes tuto zprávu ve čtvrtek sešli na Mariánském náměstí před budovou magistrátu, kde měla proběhnout demonstrace, a svůj úspěch zde oslavili v podobě několika veřejných proslovů a transparentů hlásajících „Úžlabina žije!“. Na školu bude mít ale předchozí jednání magistrátu jistě negativní dopad. „Bohužel tohle nás hodně jako školu poškodilo, takže teď potřebujeme nabrat nějaké nové prváky,“ přiznává Jirka, jeden ze studentů SPŠE V Úžlabině. „Dnes tu v podstatě slavíme. Je to taková rodinná škola a všichni to tu máme rádi, takže by byla škoda o ni přijít. Ve třeťáku a ve čtvrťáku mě to tu začalo opravdu bavit a teď se dokonce rozhoduju, že pak půjdu na vysokou,“ dodává.

„Evropská, to je přece to gymnázium, které mají zrušit,“ myslí si stále někteří

anetaprozrova — Thu, 14 Feb 2013 07:34:04 +0000

#Edu

Opak je ale pravdou – Evropská žije! EASY pro vás přichystalo rozhovor s profesorem Žďárským, který po celou dobu aktivně bojoval proti zrušení tohoto unikátního gymnázia. Ptali jsme se, jak vidí funkci a smysluplnost uměleckých škol, proč studovat Evropskou a jaké mají studenti tohoto esteticko-výchovně zaměřeného gymnázia šance do budoucna.

Podle rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy mělo být Gymnázium Evropská zrušeno, ale nakonec, díky vám, dalším profesorům a iniciativě vašich žáků, přehodnotil magistrát svůj názor a škola tak otevře v září další ročníky. Proč měla být škola zrušena a co si myslíte o názoru magistrátu vy?

Ten motiv, proč mělo být zrušeno, jsme se vlastně nikdy nedozvěděli, protože na přímou otázku „proč zrovna naše gymnázium“ jsme prakticky odpověď nedostali. Jen takovou tu obecnou – že jde o optimalizaci středního školství a že se tedy musí šetřit a že se budou rušit některé třídy na různých školách včetně našeho gymnázia. Ale proč jsme to měli být vlastně my jako jediné estetickovýchovné gymnázium v Praze, které ve čtyřletém cyklu nabízí kombinaci hudební a výtvarné výchovy, tak to nám nikdo nebyl schopen říct. Magistrát ani dokonce nikdy nezveřejnil jejich program optimalizace. Nejprve přišel papír o zrušení a teprve potom se ukázalo, že by se měla zveřejnit nebo dopracovávat nějaká koncepce. Takže to byl spíš takový pokus něco velmi chaoticky nadhodit. Dotklo se mě to, protože tuhle školu mají jak kantoři, tak studenti rádi, má takové specifické milieu právě asi tím, že jde o školu uměleckou, je tu příjemná tvůrčí atmosféra. Jen tak se vám nestane, že procházíte o přestávce po chodbách a slyšíte, jak v několika třídách studenti hrají na klavír. I oni svůj názor vyjádřili jasně na jednom z plakátů s nápisem „Škola ztratí duši“.

Museli jste vynaložit hodně úsilí, abyste magistrát přesvědčili. Jak to všechno začalo a byl jste to vy, kdo začal jednat jako první?

Zase abych nepřeceňoval svoji roli, tohle si organizovali studenti. Začali s vylepováním plakátů a všechno to připomínalo trochu listopad 1989. Dokonce se potom, když jsme měli první demonstraci na Vítězném náměstí, objevilo heslo „Osmnáctý prosinec je náš sedmnáctý listopad“. To zpívání koled si vybrali studenti sami. Pakliže potřebovali s něčím pomoct, tak jsem jim byl vždycky k dispozici.

A co média? Zajímala se o to, co se děje na vašem gymnáziu?

Ano, měli jsme to štěstí, že mediální ohlas se nám podařilo vzbudit, myslím, že to byla jedna z těch složek, která nakonec přinutila magistrát ke změně rozhodnutí. Jak tedy tisková agentura ČTK, tak i Česká televize, která o nás vysílala jednu reportáž v prosinci, stabilně nás potom vysílala televize Metropol, která byla na obou demonstracích.

Vypadalo to, že s magistrátem nic nehne, dokud neproběhla ve škole stávka. Jak jste se k tomuto protestu studentů stavěl? A jak se tvářil na situaci ve škole ředitel?

Já jsem stávku podporoval, protože to byl poslední, krajní prostředek. Ředitel školy samozřejmě z pozice své funkce má určitou odpovědnost, takže se dá pochopit, že se mu to moc nelíbilo.

Plánujete do budoucna jako škola nějaká vylepšení, abyste potvrdili, že jste kvalitní gymnázium, a případně nalákali další zájemce?

Já doufám, že se nám to podaří. Plánujeme spoustu různých akcí, připravili jsme i nové placky s nápisem „Gymnázium Evropská žije“, tisknou se plakátky, připravují se takové studentské skupinky, které budou obcházet základní školy, kde budou představovat naše gymnázium, aby sem nalákaly další adepty a hlavně uklidnily ty, kteří zájem měli, ale teď si říkají: „Jo, ta Evropská, oni ji mají přece zrušit,“ a třeba ještě nezaregistrovali, že tomu tak nebude. Nebo uklidnily hlasy rodičů, kteří říkají: „Počkej, to je ta škola, kterou mají rušit, tak tam radši nepůjdeš, kdyby to náhodou opravdu zrušili.“ Tak snad se nám podaří uklidnit ty váhavé nebo ty, kteří se lekli, a přeci jenom je přimět k tomu, aby s důvěrou nastoupili do prvního ročníku. 28. února budeme mít akci v Divadle Spejbla a Hurvínka, kde budeme představovat to, co ta škola dělá, prostě to, co umíme. Budou tam výtvarné práce studentů, fotografie, jak z demonstrací například, tak i jiné, a bude tam zpívat školní sbor a zahraje školní orchestr. Takže to bude taková pěkná pozvánka pro případné zájemce o studium.

Někteří lidé tvrdí, že školy s uměleckým zaměřením jsou k ničemu a jejich studenti se v praxi stejně uplatní většinou nakonec úplně jinak, než by se očekávalo. Co byste těmto lidem vzkázal?

Tak zaprvé, že Gymnázium Evropská není umělecká škola. My jsme gymnázium, a proto máme vzdělání všeobecné. A pokud jde obecněji o umělecké školy, tak to platí o všech školách, že se lidé většinou rozhodují až po škole, co tedy budou doopravdy dělat. Často se stane, že se minou s tím svým vzděláním, a to platí třeba i o absolventech pedagogické fakulty. Dosáhnou magisterského diplomu, ale potom se věnují pracím v bankách, v institucích a na úřadech.

Pro koho je podle vašeho názoru gymnázium s esteticko-výtvarným zaměřením vhodné? Vyplatí se studium všem, nebo spíše jen studentům, kteří by se později rádi věnovali studiu nějakého uměleckého oboru?

Ne že by se tu nestudovaly předměty přírodovědné anebo že byste strádali, kdybyste byli takhle zaměření, ale naše gymnázium je spíše určeno pro studenty humanitně nebo přímo umělecky orientované. Nemusí se potom nutně věnovat umění – ať už výtvarnému, nebo hudbě nebo nějakým příbuzným oborům. Většina našich absolventů nakonec skončí na normálních vysokých školách. Máme všeobecný program, ale studenti jsou kultivováni, neboť jim to umožní dál rozvíjet jejich koníček. Když třeba rádi malují, mají talent, tak jdou do té výtvarné třídy, tak tam se dozvědí takové věci, jako co je třeba perspektiva nebo nějaké dějiny umění a podobně. A když potom třeba budou chtít studovat historii, tak si odsud odnáší nějaké povědomí o dějinách umění a hezky se jim to propojí. A u hudebníků je to totéž. Buď jdou po našem gymnáziu studovat nějakou konzervatoř, nebo nastupují třeba na akademie JAMU, HAMU a podobně. Máme tady dokonce i herce, tedy spíš herečky, a někdo od nás odešel dokonce na FAMU. Ale máme i absolventy na takových oborech, jako je jaderné inženýrství nebo medicína, biologie… Ale spíše je to otázka toho humanitního a uměleckého zaměření.

Jaké šance má student vašeho gymnázia, že se dostane např. na HAMU nebo nějakou jinou uměleckou vysokou školu?

Nepochybně šance má, protože tady získáte znalosti v obou směrech, jak vzdělání hudební, ale zároveň ještě výtvarnou složku z těch dějin umění. Nejsme primárně zaměřeni na nějaký hudební nástroj, to spíše na hudební teorii nebo na nějakou tu hudební historii, prostě takové to všeobecné povědomí. Měli jsme tady adeptku na minulém dni otevřených dveří, to bylo v listopadu, kdy jsme ještě nevěděli, co se na nás chystá. Ta žákyně říkala, že by chtěla jít studovat operu, ale ne přímo jako zpěv, spíše jako režii nebo dramaturgii, zkrátka věnovat se opeře z takové té jiné stránky, a to si zrovna myslím, že by zrovna pro ni tohle byla ideální škola.

Učil jste nějaké studenty, kteří jsou dnes známými umělci?

Měli jsme tady velice talentovaného houslistu Jakuba Vernera, který hraje v rodinném Verner Collegiu. Často koncertují, i třeba charitativně, a bývají vidět na adventních koncertech v České televizi. Ale já zas nemám tak dlouhou historii na gymnáziu, aby mýma rukama prošlo hodně takových osobností, ale máme tady z těch absolventů taky studentku, která byla oceněna ve Spojených státech a věnuje se teď výtvarnému umění.

Myslíte, že je správně, že se u nás v Čechách oproti Americe jen zřídkakdy kupují hudební CD či filmy a stahování filmů a hudby z internetu je tu naprosto běžná věc?

No tak teď jste trefila moji Achillovu patu, protože já jsem ještě z generace, kde jsme nějakou úctu k autorskému právu moc neměli. Proč? Jednak ty západní desky, to se sem dostávalo všelijak, a když měl někdo doma nějakou hezkou desku, třeba z Německa nebo si ji přivezl z Maďarska, když tam byl s rodiči, tak jsme si vzali magnetofon a takové ty audiokazety a prostě se to nahrávalo a nahrávalo, dokud bylo alespoň něco trochu slyšet. Takže v naší generaci je takováhle mentalita, že hudba je od toho, aby se kopírovala. Ale teď, když člověk vidí, že může zasáhnout do vývoje nějaké kapely tím, že oni vydají CD a to se bude někde sdílet nebo vypalovat, tak si říká, že to zrovna asi není nejrozumnější postoj.

Jak byste na závěr nalákal všechny zájemce o studium na vašem gymnáziu? Proč studovat zrovna u vás?

Má-li to být krátké, tak bych řekl, že jestli chtějí mít všeobecné vzdělání, jestli chtějí chodit do školy a nebát se ráno vstávat a stresovat se, co je zase potká, chtějí se naučit něco z výtvarné nebo hudební větve a učit se v rodinném prostředí, tak ať jdou na Evropskou – to jim můžeme nabídnout.

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se gymnáziu od této chvíle už jen daří!

Podívejte se také na krátké video o Gymnáziu Evropská, které natočila právě jedna jeho bývalá studentka:

Školství v zahraničí I: „V Rusku nám kontrolovali nehty, jestli nejsou špinavé!“

anetaprozrova — Tue, 12 Feb 2013 07:42:17 +0000

#Edu

V prvním díle našeho seriálu „Školství v zahraničí“ si budeme povídat o Rusku. O svoje vzpomínky a zkušenosti se rozhodly podělit dvě studentky z Ruska, které nyní studují zde v Čechách.

Do školy i v sobotu?

Zatímco na sobotní vyučování vzpomínají už leda tak jen vaši rodiče, v některých částech Ruska je takovýto systém vyučování zcela běžný. Škola začíná tak jako u nás na začátku září a končí na konci května. Červen je totiž takzvaný „zkouškový měsíc“, kdy studenti z devátého a jedenáctého ročníku skládají důležité zkoušky z několika předmětů. Ale o tom až později. Studenti v Rusku si také ráno o trochu víc přispí než my, škola totiž začíná v 8:30 a končí kolem druhé hodiny odpoledne. Známkuje se obráceně než u nás, tedy jednička je nedostatečná a pětka výborná.

Na střední začínáte chodit už v 10 letech

Základní a střední škola jsou společně v jedné budově. K nim náleží ještě tzv. škola „starší“. Způsob rozdělení škol na základní a střední se od toho českého značně liší. Do prvního ročníku základní školy nastupují ruské děti ve věku od 6 do 7 let a na střední školu začínají automaticky chodit po nástupu do páté třídy. V deváté třídě střední školy čeká všechny studenty první velká zkouška z ruštiny a z matematiky. Říká se jí státní souhrnná atestace a po jejím složení postupují studenti do desátého ročníku, a tak automaticky začínají studovat starší školu, opět ve stejné školní budově. Žáci, kteří se rozhodnou ukončit vzdělávání po deváté třídě, odcházejí na učiliště.

Po jedenácté třídě je třeba složit nejtěžší zkoušky zvané jednotné státní zkoušky. Opět se skládají z ruštiny a z matematiky, bez kterých maturitní vysvědčení nedostanete. Dále zahrnují jeden nebo více oborových předmětů, jejichž úspěšné složení požaduje fakulta, na kterou se hlásíte (pro nás české studenty by se to dalo vysvětlit jako maturita a přijímací zkoušky na vysokou školu v jednom). Výsledky všech studentů se posílají přímo na fakultu, kde na základě srovnání s ostatními výsledky rozhodnou, kdo bude přijat a kdo ne.

Že se ale takové přijímací řízení neobejde bez podplácení, přiznává osmnáctiletá Bulga z Ruska, nyní studentka gymnázia v Praze. Se svými rodiči žila v malém městečku poblíž Kaspického moře a pár let na ruské škole jako mladší studovala. „Žila jsem v malém městě, kde se všichni znali, a tak tam byl dost problém s podplácením. Například když vám učení moc nešlo, ale měli jste známou, třeba tetu, která měla kontakty s lidmi z nějaké univerzity, měli jste větší šanci, že se tam dostanete díky podplacení,“ prozrazuje.

V Rusku platí přísná pravidla

„V Rusku byla jiná disciplína než tady – dostávali jsme mnohem víc úkolů a tehdy jsme museli nosit černobílé oblečení, což bylo vlastně něco jako uniforma a zároveň znak, že si školy vážíme. Dokonce nám kontrolovali nehty, jestli je nemáme špinavé,“ vypráví dál Bulga o tom, co za těch pár let studia v Rusku zažila. Tohle si u nás dokážeme jen stěží představit. Nejlepší žáci měli na nástěnce na chodbě školy vyvěšenou vlastní fotografii jako odměnu za jejich ctižádostivost a vynikající známky. „Jako malá jsem si hrozně přála, aby tam moje fotka taky jednou visela,“ vzpomíná.

Prezentovat své názory ve škole se ale ruským studentům moc nevyplácí. Někdy je lepší se podřídit – například pokud vám jde o dobrou známku. Své o tom ví i Tatiana, která v Rusku nedávno studovala a nyní u nás studuje jednu českou vysokou školu. „Nelíbilo se mi, že ten systém nepředpokládá kreativitu. Například občas někdo může dostat špatnou známku jen za vyjádření jiného názoru, než ten, který je jakoby ‚správný‘. Ale to zase hodně moc záleží na učiteli,” vysvětluje.

Všechny předměty jsou povinné, žádné volitelné neexistují

Mezi předměty probírané v 11. třídě patří ruština, algebra, literatura, geometrie, dějepis, cizí jazyky, politologie, psychologie, biologie, fyzika, chemie, astronomie a tělesná výchova. Všechny předměty jsou ale povinné, žádné volitelné jako u nás v Rusku neexistují. Nemáte možnost vybrat si, jestli budete studovat politologii, nebo další cizí jazyk, musíte studovat oboje, ať se vám to líbí, nebo ne. Co se týče jazykových schopností ruských studentů podle Tatiany jsou na dost nízké úrovni: „Učila jsem se ve škole angličtinu sedm let a nic. Neumím anglicky, jen rozumím základním větám. A byla jsem na tom asi nejlépe ve třídě. Skoro nikdo neumí anglicky, jenom ti, kteří berou soukromé hodiny.“

Styl výuky probíhá podobně jako u nás – ústní zkoušení před tabulí a písemné testy. Často se ale můžete setkat s povinnou recitací před třídou, která se na našich středních školách stává spíše dobrovolnou (mám na mysli různé recitační soutěže pro zájemce apod.). Někteří profesoři bývají hodně přísní a mnohdy si neodpustí ostrou kritiku studenta přímo před třídou. Není pochyb, že pro českého studenta by přestup na ruskou školu znamenal pořádný šok. Jsme zvyklí ve škole vyjadřovat svoje názory, často i politické, což je ale podle školního řádu zakázáno. Nikdo nás za to však netrestá a vyjádření jakéhokoliv vlastního názoru se tu bere jako samozřejmost. To by nám v Rusku ale rozhodně neprošlo.

Stipendium 50 000 Kč dostanou na FEL ČVUT tři nejlepší studentky, nově také tři studenti

anetaprozrova — Mon, 28 Jan 2013 07:40:58 +0000

#Edu

Program „Otevřená informatika“ na Fakultě elektrotechnické ČVUT nově poskytuje stipendium nejen studentkám, ale i studentům. Šance mají zejména ti, kteří doloží nejlepší výsledky ve SCIO testech z matematiky.

Uvažujete-li na nad studiem informatiky, určitě vás potěšíme skvělou zprávou. Zajímá vás informatika a nepostrádáte logické myšlení? Tak v tom případě by se vám možná vyplatilo využít výhod výukového studijního programu „Otevřená informatika“ Fakulty elektrotechnické ČVUT, která nabízí již několik let třem nejnadanějším studentkám a letos nově i třem studentům stipendium ve výši 50 000 Kč, které škole poskytuje firma Avast, s. r. o.

Co musím udělat pro to, abych zvýšil/a své šance na získání stipendia?

O stipendium nemusíte žádat, do výběru budou zahrnuti všichni uchazeči, kteří nastoupí v roce 2013 ke studiu bakalářského programu „Otevřená informatika“ na FEL ČVUT a dosáhnou nejlepšího výsledku v Národních srovnávacích zkouškách SCIO z matematiky v období od 1. 10. 2012 do 1. 4. 2013 a tento výsledek poté doloží společně s přihláškou ke studiu. Program „Otevřená informatika“ je ale výběrový a přijímá maximálně 150 studentů. Další, podrobnější informace poskytuje škola všem zájemcům o studium na svých webových stránkách: http://informatika.fel.cvut.cz/pro-studenty/stipendia.

Co lze od programu očekávat?

Program „Otevřená informatika“ se v první řadě snaží poskytovat všem mladým ambiciózním lidem kvalitní vzdělání v oblasti informatiky. Tento program je výzkumně orientovaný a snaží se vést studenty k tomu, aby byli schopni pracovat v týmu, nabízí možnost zapojit se do týmu výzkumného a klade také důraz na mezioborovou spolupráci při řešení problémů. Program zahrnuje širokou nabídku předmětů odpovídajících standardům GRE Computer Science a již dlouhodobě spolupracuje se zahraničními univerzitami. Nabídka oborů je skutečně pestrá – program zahrnuje možnost studia počítačových věd, grafiky, softwarového inženýrství, PC vidění, umělé inteligence a mnoho dalšího. ČVUT má navíc, jak známo, ve světě velmi dobré jméno, a to zejména co se týče spolupráce s průmyslovou oblastí (např. Microsoft, Toyota, NASA, Google a další…).

Je rozhodnuto. Gymnázium Evropská se rušit nebude!

anetaprozrova — Thu, 24 Jan 2013 06:46:43 +0000

#Edu

Stávka studentů a některých profesorů, která odstartovala v úterý během vyučování, přinesla konečně výsledek. Magistrát změnil po nátlaku své rozhodnutí a škola otevře v září další ročníky.

Ani po dvou demonstracích organizovaných kantory a studenty gymnázia, z nichž jedna proběhla v prosinci na Vítězném náměstí a druhá začátkem ledna na Palackého náměstí za doprovodu studentských rockových kapel, nehodlal magistrát nijak měnit své rozhodnutí ohledně zrušení jediného esteticko-výtvarně zaměřeného gymnázia v Praze. Důvodem jeho zrušení měla být optimalizace středního školství. O mnoho více úspěšné nebylo ani poslední jednání se školským výborem na magistrátu, které se uskutečnilo v pondělí. A nebylo jen jedno – za jediný den proběhla celkem tři jednání.

Se školským výborem jednal studentský člen školského výboru, ředitel školy Pavel Drtina se následně účastnil dalšího jednání s předsedkyní rady školy radní Chudomelovou a ředitelem odboru a večer uzavřela trojici poslední jednání dvou členů petičního výboru, profesora Žďárského a profesora Doležala, s předsedkyní rady školy a pražskou buňkou TOP 09. Výsledek všechny zklamal. Jako by magistrát všechno uzavřel poslední větou: „Gymnázium se rušit bude a basta!“

Místo další demonstrace se studenti společně s několika kantory chopili poslední příležitosti a rozhodli se na protest rovnou zahájit stávku. Přesně ve dvanáct hodin během vyučování ji rozhlasem vyhlásil studentský stávkový výbor. Celý proslov bohužel studenti neslyšeli, jelikož se ředitel gymnázia rozhodl hlášení přerušit. Pak už se jen školou rozezněl řev a pískot doprovázený cinkotem klíčů a z posledního patra školy se začala sypat spousta malých papírků s nápisem STÁVKA. Ke gymnazistům se přidali i studenti pedagogické školy Evropská a všichni se doslova drali ze školy ven. Ředitel gymnázia byl proto nucen o půl druhé svolat schůzi učitelů, kde dal jasně najevo, že se stávkou rozhodně nesouhlasí, a varoval ostatní, že bude nucen zavolat ochranku, která by po provozní době budovu školy vyklidila. Mnozí studenti si na ředitelovo jednání stěžují – někteří z nich uvádí, že na jednu stranu se vyjadřuje k celému problému tak, že je na straně studentů, ale přesto nepodepsal petici, plakáty na podporu školy, které visely ve škole, strhával a o stávce nechtěl slyšet ani slovo.

Krátce na to se uskutečnila schůzka stávkového výboru, kde se rozhodovalo o dalším postupování. Původně byla plánována tzv. stávka okupační, během níž měli studenti nepřetržitě okupovat prostory školy jak ve dne, tak v noci. Tu však ředitel nepovolil, a tak se studentský stávkový výbor rozhodl svůj protest trochu zmírnit. Podle nového plánu se měli všichni studenti až do 31. ledna přestat účastnit vyučování. Termín byl nakonec o jeden den zkrácen a studenti se měli vrátit do školy až pro vysvědčení.

Tuto středu ale boj mezi Gymnáziem Evropská a Magistrátem hlavního města Prahy, doufejme, skončil. Ředitel odboru školství Magistrátu hlavního města Prahy dr. Jiří Pilař sdělil řediteli školy a studentskému stávkovému výboru, že došlo k přehodnocení jejich návrhu o zrušení Gymnázia Evropská a škola zůstane nadále zachována. Studentský stávkový výbor s okamžitou platností vyhlásil konec stávky. V září by se tedy měly otevřít další nové ročníky. Snaha a neustálý boj dovedl školu nakonec k vítězství. Studenti si mohou snad konečně oddychnout a začít slavit svůj velký úspěch.

Školství po roce 2020? Ministerstvo prosazuje individuálnější přístup ke studentům!

annalibanska — Wed, 23 Jan 2013 06:52:05 +0000

#Edu

17. ledna 2013 se uskutečnila první z řady konferencí, na kterých se během tohoto roku rozhodne, jakou cestou se bude vzdělávání v ČR ubírat. EASY vám přináší stručný přehled toho, co vaše potomky ve školách čeká!

S ohledem na klesající výsledky českých žáků se ministerstvo školství rozhodlo přistoupit k nové vzdělávací taktice. Za největší problémy českého školství označuje právě nerovnoměrné a průměrné výsledky, dále nízkou podporu pracovníků ve školství a také nízkou selektivnost, díky které se na vysokou školu dostane téměř každý. Ministerstvo by proto do budoucna chtělo přijít s dluhodobějšími plány v koncepci školství a vytyčit jeho hlavní cíle. Hodlá se zabývat spíše celkovými společenskými nároky na vzdělávání nežli detailním obsahem. I z tohoto důvodu patrně přistoupilo k Národnímu programu vzdělávání, který by české školství více sjednotil a dal mu jasnou tvář. Také by umožnil vytvoření všeobecných vzdělávacích standardů a monitoroval jejich plnění.

„Součástí vize 2020+ je vytvořit takový systém, který umožní každému žákovi a studentovi naplnit svůj potenciál,“ říká ministerstvo. Chce tak po školách, aby studenty podporovaly i v osobnostním rozvoji a aktivním občanství a volily tak individuálnější přístup k jednotlivým žákům. V souvislosti s tím by měla stoupnout i podpora učitelů, kteří by získali možnost většího profesního růstu a celoživotního pedagogického rozvoje.

„Kvalitní vzdělávací systém vyžaduje kontinuitu, předvídatelnost, pozitivní prostředí a vzájemnou důvěru,“ zaznělo také na přednášce. Dle názorů mnohých studentů, učitelů i odborné veřejnosti polistopadové školství tento požadavek příliš nesplňovalo. Ministerstvo se proto bude snažit jednoznačně vymezit role, pravomoci i zodpovědnost, které doposud nebyly vždy jasné. Do školství by měla být více zasvěcena i veřejnost, které bude umožněn přístup do důležitých dat a dokumentů. Ministerstvo se do nové vzdělávací strategie snaží veřejnost zařadit již nyní na veřejných konferencích.

Celková koncepce by měla být předložena vládě v listopadu, ministerstvo o ní převážně s odbornou veřejností bude jednat během celého roku.

PEF MENDELU v Brně otevírá nový obor Účetnictví a daně

anetaprozrova — Mon, 21 Jan 2013 07:18:14 +0000

#Edu

Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně představuje nový obor pro studenty navazujícího magisterského studia. Získáte praktické znalosti a hlavně je budete umět uplatnit v praxi.

Proč studovat PEF?

Pátráte-li po vysoké škole, kde získáte nejen teoretické znalosti, ale i schopnost je později v praxi aplikovat, zkuste popřemýšlet o novém oboru, který nově nabízí Provozně ekonomická fakulta (PEF) v Brně. PEF je totiž jednou z mála veřejných vysokých škol v České republice, která nabízí vzdělání v této oblasti v široké spolupráci s partnerskými firmami. Problém mnoha absolventů bývá v tom, že sice mají mnoho teoretických znalostí, ale už je ovšem nedokážou uplatnit v praxi. „Obor vznikl jako reakce na poptávku trhu práce po kvalitních absolventech, kteří kromě teoretických znalostí mají schopnost tyto znalosti prakticky aplikovat,“ vysvětluje doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D., proděkanka PEF.

Jaké má obor výhody?

Absolventi oboru Účetnictví a daně na PEF se uplatní na výkonných a řídicích pozicích ve velkých národních společnostech, finančních institucích nebo auditorských a poradenských společnostech. Kromě jistoty, že se po studiu uplatníte i v praxi, je pro budoucí studenty připravena také specializace „Zdaňování a auditing“, jež zahrnuje předměty jako Auditing, Selektivní zdaňování a Účetnictví a zdanění neziskových organizací. Další výhodou je unikátní možnost podílet se již během studia na tvorbě daňových struktur nebo řešit problematiku fúzí prostřednictvím reálných problémů. PEF navíc spolupracuje s podnikatelskou sférou, z níž někteří renomovaní odborníci zajišťují právě tyto vysoce specializované předměty a výuku obohacují svými přednáškami.

Zaujal vás nový obor Účetnictví a daně a přemýšlíte o studiu?

Pokud vás nový obor zaujal a chtěli byste podat přihlášku, můžete ji v elektronické podobě vyplnit zde: http://is.mendelu.cz/prihlaska/. Přihlášky lze podávat do 30. dubna 2013.

Další informace o Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity najdete na stránkách školy: www.pef.mendelu.cz/pr.

Chcete titul magistr erotiky? Přijeďte studovat novou akademii do Zlína!

anetaprozrova — Fri, 18 Jan 2013 07:38:57 +0000

#Edu

Uvažujete o nějakém vskutku netradičním studiu? Zkuste Erotickou akademii.

Tak se přiznejte – kdo z vás se nechal napálit? Dokud jsem nerozklikla odkaz na článek o nové Erotické akademii ve Zlíně a zprávu jsem si nepřečetla, tento zvláštní nápad jsem poněkud naivně chápala jako samozřejmost. Ale upřímně, co je v dnešní době v našich českých luzích a hájích jen vtip a co už ne? Občas se to těžko rozlišuje…

„Je rozhodnuto. A je dobře rozhodnuto. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy udělilo akreditaci nové vysoké škole. Od září začne ve Zlíně působit Erotická akademie,“ píše na stránkách Zlín.cz redaktorka s „lehce“ ironickým jménem Jana Pravdová. Jinak se jí ne nadarmo říká také mystifikátorka tělem i duší a s oblibou píše články založené na fikci.

Sice se jedná o starší článek, nutno ale dodat, že se však v posledních dnech stal velkým hitem na internetu. I přesto, že se jedná o autorčin další výplod fantazie, zájem o akademii by byl skutečně obrovský. „Hele, ale mohli by ji fakt nechat založit!“ komentuje článek jeden mladý čtenář. Další ze starších čtenářů zase tvrdí, že by se i na stará kolena hned vrátil do školy. No jen si to sami poslechněte: Vybrat si lze ze tří fakult, a to buď Fakultu lásky, Fakultu sexu, nebo Fakultu filmové erotiky. Místo rektora měl prý dostat sexuolog Radim Uzel a dalších zájemců je celá řada. Uchazeče čeká každý rok přijímací pohovor. A pozor! Kdo si s sebou donese vlastní lyrickou básnickou tvorbu, dostává body navíc. Na škole totiž mají zájem především o vnímavé studenty s citlivým srdcem. Studium je na Erotce (jak se akademii také říká) navíc bezplatné, tudíž dostává šanci opravdu každý.

Pojďme teď trochu nahlédnout do připravovaných osnov. Podle redaktorky Pravdové se můžete těšit nejen na hodiny erotických konverzací, čekají vás i další zajímavé předměty, jako je Tajemno dívčí duše, Máj sexu ráj, Viagra a Clavin – sexu ryzí Slavín a mnoho dalších žhavých předmětů. Rozhodně se tedy máte na co těšit. Absolventům bude navíc po pětiletém studiu udělen unikátní titul MgrE. neboli magistr erotiky. Po studiích se uplatníte jako specialisté na sex a lásku, manželské či nemanželské vztahy. A věřte, že vás studium bude rozhodně bavit a ani se přitom moc nenadřete. A co víc si v dnešní době přece přát?

Další protest proti zrušení Gymnázia Evropská. Tentokrát pod sochou Františka Palackého

anetaprozrova — Wed, 16 Jan 2013 15:03:17 +0000

#Edu

Jediné gymnázium s esteticko-výchovným zaměřením v Praze má být zrušeno. Jeho studenti však nepřestávají bojovat. V úterý již podruhé demonstrovali, tentokrát na Palackého náměstí.

Spousta transparentů, hlasitá rocková hudba a dav na protest křičících studentů a učitelů. To vše se odehrálo 15. ledna v odpoledních hodinách na Palackého náměstí, jinak také (ne nadarmo) zvaném český Hyde Park. Po demonstraci na Vítězném náměstí, která proběhla 18. prosince za zpěvu vánočních koled, se studenti Gymnázia Evropská rozhodli trochu přitvrdit. Možnosti dát najevo svůj názor tu využili v čele s vlastními školními kapelami, které svůj křik vyjádřily pořádnou rockovou hudbou. Celá demonstrace tentokrát proběhla pod výstižným heslem „rockováním k rokování“.

Podle rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy již nemají být otevřeny žádné první ročníky tohoto gymnázia. Jinak řečeno, gymnázium je tak odsouzeno k zániku. Škola je však jediným gymnáziem s esteticko-výchovným zaměřením v Praze a jeho zrušení by mrzelo zejména budoucí talentované umělce, kteří by i nadále rádi rozvíjeli své schopnosti právě na této škole. Na jeden z negativních dopadů rozhodnutí magistrátu upozornila studentka Kateřina Jedličková: „Je to jediné gymnázium s esteticko-výchovným zaměřením ve Středočeském kraji. A pro ty, co se nedostanou na konzervatoře nebo umělecké školy, je to ta nejlepší volba. A škoda přijít o takové skvělé budoucí umělce, jako jsou teď naši bývalí studenti Matěj Ruppert ze skupiny Monkey Business nebo třeba herečka Tereza Kostková.“

Studenti doufají, že se jim druhou demonstrací podaří konečně donutit magistrát změnit své rozhodnutí. O svých obavách promluvila studentka Kateřina Poláková: „My se obáváme, že se dál nic dít nebude, protože ať předáváme jakékoliv argumenty, tak jsou ignorovány. Ale chceme alespoň ukázat, že nám to není jedno a že se pro to snažíme dělat cokoliv.“

Slova pana profesora Žďárského, který na gymnáziu učí a aktivně se zapojuje do boje za práva gymnázia společně se studenty, citoval na místě student Ondřej: „Dnes hrajeme vabank. Pokud to teď nevyjde, tak jsme nejspíš prohráli.“ Během demonstrace studenti sháněli další podpisy proti rozhodnutí magistrátu. Podle organizátorů jich nasbírali již přes čtyři tisíce. Naděje tedy stále zůstává. Na to, jak pohnou s magistrátem, si však budeme muset ještě chvíli počkat.