Easy Magazine - fotografie

Prague Zine fest přilákal až tisíc lidí z celé republiky

NinaDjukanovic — Sun, 03 May 2015 17:58:03 +0000

Podívejte se, jak proběhl první ročník Zine festu v Kokpit kafé. Prague Zine fest se snažil zpopularizovat ručně nebo nízkonákladově vydávané časopisy - ziny - v době, kdy zažíváme celkový úpadek tištěné formy. Na ziny se minulý týden přišlo podívat opravdu mnoho lidí a vy, kteří jste to nestihli, nasajte atmosféru z našich fotografií a dorazte příští rok!

Fotografie: Andrej Kučera

Více o zinech a Prague Zine festu si můžete přečíst zde.

Fotogalerie:

Vzácnost: Blogy o stylu, nikoli o módě

meinerovakaterina — Sat, 04 Jan 2014 15:40:38 +0000

#fashion #móda #fotografie #blog #internet #zábava

„Móda je hlavně o nás samých,“ zní poslaní nekonečného množství současných fashion blogerů. Ovšem je škoda, že stále méně lidí rozlišuje originalitu od banálního trendu.

Tak jako mají popové písničky v základě stejnou melodii, tak mají módní blogy v základě stejný jednotící trend, který postupně prostoupí téměř všechny.

Vzpomínám na Lookbook, který z mého pohledu odstartoval trend sdílení vlastních outfitů ve virtuálním světě, kde se původní pocit revolty a módní nekonvenčnosti proměnil v povinnost vlastnit boty Jeffrey Campbel a něco příliš krátkého a ocvočkovaného na to, aby se tomu mohlo říkat kraťasy. Všichni ti nadšenci se vymezovali trendům tak ostentativně, až se jim začaly šít trendy přímo na míru.

Módní blogeři se stali propagací módních značek a i když se snaží vydělit z masy, vytvořili masu novou. Masu, která kupříkladu adoruje limitované kolekce H&M. Dodávají jim pocit exkluzivity. Není absurdní, že zmiňovaný módní masový řetězec může vytvořit pocit exkluzivity? Jde o roztomilou hru na blogerky z bohatých rodin žijících ve velkých evropských městech (Le Blog de Betty), které dělají reklamu luxusnímu zboží.

Módní blogy je potřeba brát s rezervou. Jako obrázkovou knihu, která by měla inspirovat, nikoli zmanipulovat.

Najdou se i výjimky

Nemůžu házet všechny do jednoho pytle. Rozhodně existují klenoty, které není na škodu čas od času navštívit. Jen tak, právě pro inspiraci nebo z kratochvíle.

Jedním z nich je blog Advanced Style. Blog založený Ari Seth Cohenem v roce 2008 dokazuje hned několik věcí: móda není pouze o krásných mladých modelkách, šéfredaktorce amerického Vogue Anně Wintour, pařížském fashion weeku nebo záplavě blogů o obsahu majitelčiny kabelky.

Nejzásadnějším posláním blogu je, že šmrnc, elegance a originalita nejsou pouze výsadou mladých. Cohen na svých fotografiích dokumentuje dámy ve vyzrálém věku, které stárnou s grácií. Přestože Cohen módu ve svém projektu konkretizuje věkem, mohou se stát jeho fotografie inspirací pro kohokoliv. Věk není limitující. Je to módní blog o stylu, nikoli o módě.

Díky posledním trendům (buď úspěšný bloger a vydej knihu) následoval Cohen již ikonického fotografa módy z ulic Scotta Schumana (The Sartorialist) nebo interiérového fotografa Todda Selbyho, a po jejich vzoru vydal knihu svých fotografií. Z virtuální reality do vaší knihovny. Kouzelné zhmotnění pomíjivého okamžiku.

Cohenovo odhodlání a plno nadšených fanoušků mu navíc díky Kickstarteru (HitHit je jeho českou obdobou) umožnilo vytvoření dokumentu o ženách, které zvěčnil na svých fotografiích.

Nechci nikoho odrazovat od prohlížení módních blogů, jen se domnívám, že by si měl každý dobře vybrat těch pár svých a i ty brát s rezervou. Vidět v nich touhu vyjádřit se, trochu reklamy, trochu snahy udat módní trend. Jestliže se trend ujme (ne)úmyslně, je to úspěch, ale původní originalita se proměňuje v masovou zábavu. Tenká hranice. Ale ono je to tak se vším. Jak dlouho vydrží subkultura subkulturou?

Zdroj fotografií: http://advancedstyle.blogspot.cz

Fotogalerie:

Video:

"Každej má talent. Né každej ho ale objeví," říká maďarský fotograf Bence

NikolaBecanova — Mon, 30 Dec 2013 12:09:54 +0000

#Bence #Bakonyi #fotografie

Bence Bakonyi. V sedmnácti letech mu focení přišlo jako docela dobrej nápad. Dneska má tenhle dvaadvacetiletej mladík z Budapešti na kontě výstavy nejen v Evropských metropolích, ale i za hranicí kontinentu, v Asii. Posoudit, jak moc dobrej nápad tohle byl, můžete ve fotogalerii pod článkem.

K šarmantnímu Bencovi jsem se dostala čistou náhodou, a to přes dnes už o něco známější sociální síť Couchsurfing (tahle stránka umožňuje cestovatelům z celýho světa zkontaktovat člověka skrze jeho profil a zařídit si tak ubytování zdarma, získat informace o dané lokaci, nebo se sejít na kafe s místím domorodcem). Bence je mladej kluk, co rád fotí. To byl prvotní dojem z jeho trošku stroze vyhlížejícího účtu. O to víc jsem pak byla paralizovaná jeho vyprávěním o půlročním žití v Číně, výčtem výstav, co už proběhly, a fotkama samotnejma. "Fotils pro nějakej časopis, co bych třeba znala?" "Hm…řiká ti něco Elle?"

Ač je módní fotka nejhlavnějším zdrojem financí a Bence má pro ni neuveřitelnej cit, rozhodně to není maximum, co ze sebe dokáže dostat. Jeho vlastní projekty se vyznačujou neuvěřitelnou čistotou, klidem, jako kdyby do sebe všechny části perfektně zapadaly. Měkký světlo dodává fotkám na něžnosti, která perfektně pasuje k fotografově nejoblíbenějšímu objektu – čemukoli, co se vznáší. Lítající holky z jeho projektu Floating nedávno ale vystřídalo zachycení kontrastů života v Číně, které se odráží i v soboru Urbanite.

Jak ho napadlo začít fotit, sám neví, prostě si v sedmnácti řekl, že je to dobrej nápad, že měl k focení vždycky blízko, a začal. Vystudoval bakaláře na Maholy - Nagy University of Art and Design v Budapešti, a to v oboru fotografie. Jenže pak nastala půlroční odmlka, kdy v Číně pracoval pro Brand magazine, cestoval, fotil. A tak mi vůbec nepřijde divný, že po návratu nemá chuť vracet se k magisterskýmu studiu a radši by se věnoval vlastním projektům a výstavám. I když jak sám několikrát zopakoval, kdo ví. "Life is too short for everything," prohodí pak trošku sklíčeně.

A tak se otřepává z návratu do reality, zvedá neustále zvonící telefon, mezi řečí retušuje tvářičky modelkám. Ač říká, že jeho vlastní fotky jsou víc než "fashion." Ke starýmu analogovýmu řemeslu moc nepřičuch, a tak se drží svýho digitálního miláčka a moderních technologií. Jen co z něj vylítnou slova o nepřátelskym vztahu ke kinofilmu, spěšně dodává, že to přeci neznamená, že devadesát procent jeho práce je photoshop, jak si spousta lidí myslí. A je vidět, že mu na veřejnym mínění dost záleží. Přetrvávající úsměv mizí s první neopodstatněnou kritikou jeho práce někde na sociální síti a vážně ho to rozlítostní. Tak poněkud bizarně utěšuju prakticky neznámýho člověka a mávam na něj francouzskou knížkou s přebalem jeho vlastní fotky, co mi před chvílí sám ukázal. "Koukej, stojí jenom pět euro. Moje fotky sou levný, co?" Poslední větu pronáší s ironickym úsměvem a navrácenou sebejistotou. Nutný podotknout, že když jsem brázdila centrum Budapešti a narazila na galerii X6, za jejímiž okny se na mě smála totožná Bencova fotka jako na obalu Une femme avec personne, došlo mi, že jeho fotky jsou všechno, jen ne levný.

Co se Bence po jeho lidský stránce týče, je to vážně dost zábavnej člověk. Rád by měl čtyři nebo pět dětí, ale spíš těch pět. Dům na venkově nebo podkrovní byt v centru kterýhokoli velkýho města, kde by si čet noviny a art magazíny, knížky ho totiž moc nebavěj. To, že chce vystavovat v největších galeriích moderního umění jako je TATE nebo MOMA, zas takový překvápko neni. „I když to bude až po smrti, tak to bude cool." Plán dokumentovat každej den v nemocnici až bude starej a bude umírat už je zas trošku jinej projekt. A v hlavě toho má spoustu.

Rozhodně je to inspirací přetejkající osobnost, která mě okouzlila v prvních pár minutách. „Každej má talent, ne každej ho objeví. Jsem si tim jistej." Je to sice maličko klišé, ale on má vážně tu schopnost o tom lidi přesvědčit. Nemá oblíbenýho fotografa, detaily jeho úspěšně nastartovaný kariéry jsem z něj musela tahat. On si totiž radši povídal o domu u Balatonu, kde bydlí jeho rodiče, ukazoval mi fotky ze svatby jeho sestry, přesvědčoval mě, že prostě musim vidět film Inception.

A pak si mě vyfotil.

(http://bencebakonyi.com/)

Fotogalerie: