Easy Magazine - prague

Od vandalismu k umění. Legální graffiti oživuje přežitky minulosti!

BarbaraBearovicz — Sat, 23 May 2015 14:11:40 +0000

#fullcolour #graffiti #prague #design #vilém #strejček

Student jazykového gymnázia, Vilém Strejček (19), dospěl se svým čtyřčlenným týmem profi grafiků, s příznačným názvem FULLCOLOUR, k nápadu oživit pomocí sprejování komplexy nevyužitých a monotónně laděných budov. Zastávají motto „Stop nudě a šedi“. Čím hodlají veřejnost překvapit do budoucna a jaká vylepšení si nechávají v záloze?

Co bylo hnacím motorem ke spuštění týmového projektu FULLCOLOUR?

V podstatě to ke mně přišlo samo. Asi před rokem v New Yorku koukám na jednu z okolních budov, na které byla ohromná dvacetimetrová malba, a v tom okamžiku mi lusklo v hlavě. Napadlo mne založit firmu, která vytváří designy pomocí sprejování. Jelikož jsem chtěl už nějakou dobu něco pořádného rozjet, přišlo mi to jako pravý skok do neznáma. Dělat při studiu různé brigády spolu s dalšími pracemi není v dnešní době zrovna časově výhodné. Tak jsem si řekl, že to zkusím. Pomalu se to rozjíždí, ale vypadá to slibně.

Jak si v týmu rozdělujete svou pracovní náplň?

Co se týká nápadů a samotné realizace, což mají na starosti kluci, zařizuji v podstatě úplně vše a v tom se podle mne skvěle doplňujeme. Nejsem z oboru, tak v tom nemám tolik zkušeností. Návrhy přichází převážně od kluků. Celkově se snažíme dělat něco, co ten prostor oživí a zatím se daří.

Jaký byl váš nejzajímavější projekt?

Dle mého názoru to byl náš poslední projekt a tím byla malba podchodu pro České dráhy v Dobřichovicích. Jednalo se o relativně velkou zakázku. Plocha, kterou jsme dělali, nám zabrala celé tři dny. Dalším hlediskem bylo, že už to má nějaký dopad a vyvolává to určitou diskuzi mezi lidmi, kteří tam bydlí. Naše první zakázka byla pro Gymnázium Jana Palacha, pro které jsme vytvářeli komiksové zpracování. Nicméně šlo pouze o malování uvnitř komplexu, takže výsledný efekt mohli vidět pouze žáci a učitelé. Co se samotného podchodu týká, byl pro místní obyvatele dlouhodobým problémem. Vandalové ho ničili a objevovaly se tam urážlivé nápisy. Nicméně pro mě toto bylo přínosem z hlediska pozitivní odezvy u místních obyvatel.

Pro jaké další instituce se vám doposud poštěstilo pracovat?

Zatím jsme dělali pouze na třech zakázkách - Gymnázium Jana Palacha, podchod v Dobřichovicích a hotel Hilton, což byla speciální akce s názvem „Hilton New Years Eve“, kde jsme vytvářeli UV malby s pomocí sprejů, které ve tmě svítily. Tento rok se chystáme oslovit ve větším měřítku České dráhy, ale stejně tak bychom s tím rádi oslovili město Prahu a dalších několik velkých institucí, státních podniků a firem.

Zviditelnili jste se nějakým způsobem na výstavách nebo veletrzích?

Výstavu jsme neměli, ale na uměleckém veletrhu „Art Meets Business“ v pražské Chemistry Gallery, jsme měli vlastní stánek s fotografiemi z našich zakázek a za tu dobu, co jsem tam byl, jsem rozdal cca. 80 – 100 vizitek, ale feedback nebyl upřímně moc velký. Lidé si to rádi poslechli, líbilo se jim to, ale pokud člověk chce ty zakázky, musí cíleně oslovovat, koho si vybere a vytipovat to. Nicméně celý ten proces oslovování mne baví, což je i důvod, proč to dělám.

Jaké výtvarné techniky nejvíce využíváte?

Jelikož mám v týmu čtyři lidi, kteří se sprejováním zabývají přes deset let a mají velkou praxi, nejčastěji pracujeme s touto technikou. Pokud se jedná o větší plochy, tak děláme i s válcem a latexovou barvou. Případně využíváme speciální fixy, se kterými se dají dokreslovat detaily. Do budoucna bychom tyto malby určitě chtěli rozšířit i o další techniky.

Máte svá specifika, co se týče výtvarného zpracování?

Většinou se to odvíjí přímo od kritérií, která nám stanoví sami zákazníci. Nedávno jsme se zúčastnili výběrového řízení pro zakázku na výmalbu nádraží a podchodu v Úvalech. Bylo tam přibližně osm kritérií typu „vyobrazení sounáležitosti místních občanů“, náležitě s tím, aby to bylo atraktivní i pro dětské osazenstvo. Ovšem pokud má umělec prostor pro vyjádření svého osobitého stylu, je to to nejlepší, co může být. V našem týmu je jeden, u kterého vládne abstrakce, u dalších bych řekl, že to bude bezprostředně komiksové zpracování. Určitě bychom se chtěli vyhýbat kýčům, které se tváří jako umění, což jde v Česku bohužel vidět skoro na každém rohu a myslím si, že je to velká škoda. Naopak se to dá využít právě k tomu, aby lidé viděli, že to není pouze vandalismus, ale je to i o tom, že v dnešní době by se to mělo brát jako klasické umění, kterému by se měl dát prostor. Stejně tak jako malíři, kteří se svým uměním mohou živit, tak si myslím, že i sprejování může v budoucnosti dospět do takové fáze.

Zmínil ses o zakázkách na vizuály budov a jiných komplexů. Přemýšleli jste například o designu „věcí v pohybu“, např. dopravních prostředků, kde je možnost, že váš výtvor uvidí větší masa lidí?

Osobně mi ta myšlenka hlavou prolétla. Otázkou je, zda-li se k tomu dostaneme. Aktuálně bychom se raději zaměřili na velké firmy, protože to je podle mě zatím viditelnější.

Co studuješ za školu?

Právě jsem odmaturoval na jazykovém gymnáziu, z oboru tedy nejsem. Nicméně umění v rodině máme – táta je vystudovaný akademický malíř a máma se pohybuje v oblasti herectví. Osobně nejsem na umění jako jsou kluci, ale jsem zde pro to, aby to celé fungovalo a mohlo se to nějakým způsobem posouvat dále. Ale určitě bych to nebral tak, že já jsem šéf a oni mí zaměstnanci. To určitě ne. Nazval bych je spíše jako mé spolupracovníky a myslím si, že se v mnoha věcech doplňujeme a tím, že jsou o deset let starší, tak mají v mnoha věcech ty zkušenosti mnohem větší než mám já a může to tak fungovat i do budoucna.

Co bys vzkázal našim čtenářům?

Podporujte umění, ať je jakékoliv. Pokud se to lidem nelíbí, dokážu to pochopit a je jedině dobře, že nad tím vznikne nějaká diskuze. Nejhorší by bylo, kdyby lidé ignorovali, že něco takového existuje.

www.fullcolour.cz

www.facebook.com/pages/Fullcolour/1435011073446398

Fotogalerie:

„Think Prague“ Martina Roučka a Vlastimila Svatého - vetovali nudné průvodce a přišli s ukázkou „lokální Prahy“!

BarbaraBearovicz — Wed, 17 Dec 2014 04:00:00 +0000

#prague #Tourist #Tours #Guide #people #culture #interesting #hobby #alternative #clothes #sightseeings #Praga #middle #Europe #student

Karlův Most, Pražský hrad, „nával“ turistů v centru Prahy jako obvykle. Monotónní hlas průvodce pomalu uspává. Student Martin z Liberce věděl, že tento způsob výpravy zdá se mu poněkud nešťastný. Po ukončení studia ve Francii přišel s nápadem založit průvodcovskou agenturu, která si zákládá nejen na osobním přístupu k turistům, ale dominuje především věcmi, které u klasické průvodcovské agentury nenajdete. A tady je jeho zpověď!

Jaký byl „první impulz“ k založení průvodcovské agentury? Kde se vzal tvůj zájem o cestování?

Už od dětství jsem měl díky tátovi možnost cestovat – vyrůstal v době komunismu, takže to byl odjakživa jeho sen – procestovat určité země a práce ve sklářském průmyslu mu to umožnila. Co se týče průvodcovství jako takového - při ročním studijním pobytu ve Francii jsem si všiml mnoha odlišností v kultuře a přístupu k poznávání. Napadla mne myšlenka provádět zde Francouze a ukázat Prahu šitou na míru jim. Francouzská rodina, u které jsem bydlel, mne přivedla do kulturní sféry, což se odráží i v tom průvodcovství co děláme, kde se navíc umění mísí v kombinaci s gastronomií.

Jaké byly počátky vývoje agentury?

V době studií na Karlově Univerzitě jsem měl možnost poznat Vlastimila Svatého, syna majitele restaurace „ ART&FOOD HAD“. Jelikož chceme turistům v rámci poznávání České Republiky umožnit ochutnat kvalitní českou gastronomii, spojili jsme své síly. Následně jsme se účastnili největšího veletrhu turistického ruchu pro francouzský trh v Paříži, kde jsme představili náš projekt vytipovaným společnostem specializujícím se na incoming turistů do ČR. Další fází bylo rozšíření agentury a nábor mladých a dynamických průvodců, kteří mluví plynule dalšími cizími jazyky. V současné době jsou těžištěm agentury převážně průvodcovské služby, doporučování zajímavých ubytování pro Prahu plus transferní služby.

Jak jsi získával své první zakázky? Poradil bys čtenářům nějaké „fígle“?

První byly samozřejmě na webu – reklama na internetu je z pohledu začínajícího projektu cenově nejdostupnější. Pokud člověk dělá marketing nenucenou a zajímavou formou, určitě je v internetu dle mého velká síla. Reklamu jsme obohatili o videa, která v průvodcovství nejsou moc běžná. Pokud se umíme na webu dobře prezentovat, stane se, že si nás ten člověk najde sám - vždy je lepší, když jde klient za námi než my za ním. Já řeším víceméně koncepci průvodcovství, marketing má na starosti můj kolega a společník Vlastimil Svatý.

V čem se chceš se svou firmou lišit od konkurence?

Určitě individuálním přístupem k lidem – k jejich národnosti, věku, reflektovat jejich potřeby a přizpůsobit celou prohlídku jim. Například jedna naše cesta se jmenuje „MODERN DAY IN PRAGUE“, v podstatě „současná Praha“, kde chceme díky studentům, kteří znají místní kavárny i zapadlá místa, kam se málokterý turista dostane, ukázat kulturní Prahu současnosti. Člověk pracující s turisty musí být osobnost - ne běžný průvodce, co odříká podstatné informace a jde domů.Turista, který přijede do Prahy, chce především vidět Karlův most, Pražský Hrad - to jim nechceme odepřít, ale chceme ukázat i místa, kam chodí lidé z města- aktuální výstavy, zajímavé kavárny…

Jaké máš plány se svou agenturou do budoucna?

Plánujeme zprostředkování segway lodiček a historických aut. Rovněž bychom rádi rozšířili průvodcovské cesty, které tady zatím nejsou. Navíc máme kamarády, co dělají zajímavé, neokoukané oblečení - malá lokální věc. Dokážu si představit showroom, kde se mohou ty produkty tvořené lidmi z Prahy prezentovat. Celý projekt se tím určitě může zpestřit. Coby turista, který si chce koupit sošku nebo obrázek z Karlova mostu, bych si koupil raději triko, co dělají kluci z Prahy, kde mám na cedulce „MADE IN PRAGUE“ a vím, že podpořím lokální věc.

Baví tě škola?

Beru v potaz, že mi rozšíří obzory i způsob vyjadřování. Nicméně české školství oproti západnímu vzdělávacímu systému postrádá dynamiku vývoje. Je důležité člověka motivovat jak s informacemi pracovat, než je „pouze“ předat. Snažit se v lidech vzbudit potřebu nad těmi věcmi přemýšlet jinak a hlavně pořád.

Kdybys mohl v Čechách změnit jednu věc, co by to bylo ?

Asi negativismus a lenost. Podle mě se tyto dvě vlastnosti hodně prolínají. Spousta lidí v ČR stále naříká, jak jsou na tom špatně a jak je všechno okolo nich špatně, ale nesnažín se to změnit. Určitě nemohou změnit vše a věřím, že mnoho z nich je opradu v tíživé situaci, pokud však budou své problémy neustále schovávat za neochotu udělat zásadní kroky pro zlepšení jejich situace, nemá smysl pokračovat v ústavičném naříkaní. Domnívám se, že často lidská lenost tak vyústí v nepřetržitý negativismus a upadání do permanentní letargie. Po setkání s takovými lidmi mám vždy pocit, že mi ubyla životní energie.

www.thinkprague.com

“Celoživotní vzdělávání bude v budoucnu nutností, nikoli volbou,“ říká rektor University of New York in Prague

AnetaLesna — Thu, 01 May 2014 18:16:03 +0000

#Edu #education #unyp #prague

Rektor UNYP pro EASY hovoří o americkém stylu výuky, českém vzdělávacím systemu, globalizaci a českém způsobu slavení Velikonoc. “Český vzdělávací system by měl být více zaměřen na praktickou výuku,“ říká.

Jen v Praze existuje několik anglofonních univerzit. Čím je UNYP jedinečná?

UNYP je největší anglofonní instituce vyššího vzdělávání v ČR. V Praze své studijní programy nabízí od roku 1998. Je to jediná instituce v zemi nabízející v USA uznávané bakalařské programy ze State University of New York. Díky své akreditaci od MŠMT je to jediná instituce v zemi nabízející svým studentům možnost volby, u většiny programů je možné získat jak americký, tak evropský titul. Podobných institucí je v Evropě jen pár. Ale základní kvalitou přisuzovanou UNYP je rozvoj kritického myšlení a zaměření na studenty ve vzdělávání, což vede k produkci kvalitních absolventů, která je potvrzena úspěchem našich někdejších studentů v profesním životě nebo jejich častým přijímáním do stipendijních programů nejlepších zahraničních univerzit pro další studium. Tohoto dosahujeme výběrem správných vyučujících a akademickou podporou, kterou studentům poskytujeme mimo učebny.

Je známo, že váš studijní program je “založen na americkém stylu univerzitní výuky“. Co to znamená?

Americký způsob univerzitní výuky praktikovaný na UNYP je zaměřen na kritické myšlení studentů vedle velmi praktické orientace učení. Toho dosahujeme přístupem zaměřeným na studenty, který stimuluje myšlení, je orientován na řešení problémů a vyžaduje aktivní účast. To je kombinováno s malými třídami, intenzivním akademickým poradenstvím s přehledem a zaměřením na individualní vývoj. Naši studenti jsou podporováni a vychováváni vyučujícími, kteří mají kromě akademických kvalifikací i praktické mezinárodní zkušenosti ve svých oborech. Každému studentovi je přidělen akademický poradce, který mu bude pravidelně během každého semestru po celou dobu studií poskytovat své rady. Tito vyučující se také soustředí na vývoj analytických, řídících a rozhodovacích schopností, které jsou v jednadvacátém století potřeba pro karierní úspěch a naplněný život. Studenti se aktivně účastní hodin, učí se debatovat a prezentovat své názory. Učí se nalézat a používat zdroje, pracovat nezávisle i spolupracovat v rámci pracovních skupin. To vše v mezinárodním prostředí a v angličtině.

Jaké konkrétní výhody má studium na UNYP?

Kromě možnosti tzv. „dual degree“, amerických bakalařských programů a kvality nabízeného vzdělání mohou naši studenti semestr studovat v programech šitých na míru v zahraničí díky bilaterálním dohodám, které máme s prestižními institucemi v USA, jiných evropských zemích, Asii a Latinské Americe. Naši studenti využívají specializované karierní podpory a mnoha možností stáží u našich partnerů. Výhodou je také možnost volného využití sportovního zázemí, podpora mimoškolních aktivit, několik aktivních studentských klubů a společností a otevřené přednášky hostujících mezinárodních vědců, diplomatů a vysoce hodnocených odborníků. Mají zdarma přístup k možnostem dodatečné výuky přístupné všem studentům v různých studijních oborech, mohou využívat jednu z největších soukromých knihoven v ČR a mají také přístup k jedné z největších online knihoven na světě s podporou SUNY. Výhody jim plynou také z partnerských programů otevřených komunitě UNYP.

Čím jste se zabýval před svým vstupem do komunity UNYP?

Mám kombinaci akademických, korporátních a podnikatelských zkušeností, odpovídající duchu UNYP a závazku ke studentům najímat vyučující, kteří mají potřebné akademické kvalifikace i praktické zkušenosti, které mohou být využity k akademickému vývoji našich studentů. Býval jsem předsedou Oddělení managementu technologií a podnikání na CEU (Central European University), mám dvacet let korporátních a poradenských zkušeností v telekomunikačním sektoru a jako aktivní podnikatel a investor, což koresponduje s předměty, které učím na UNYP, jsem byl součástí startu sedmi nových společností ve střední a východní Evropě.

Jaký je váš názor na systém vyššího vzdělávání v ČR?

Český vzdělávací systém může čerpat z právem nabytého uznání některých velmi dobrých univerzit, které mají špičková výzkumná pracoviště a dobré vědce. Čeští studenti jsou pilní a motivovaní a jejich obecná úroveň angličtiny se od roku 1998, kdy UNYP začala nabízet své programy v ČR, o hodně zlepšila. Český vzdělávací systém by ale mohl být více zaměřen na praktickou výuku, spíše než teoretickou, což by české studenty lépe přizpůsobilo potřebám moderní ekonomiky. Podobné komentaře jsou velmi časté mezi zaměstnavateli na trhu. Naši čeští studenti se stávají jedněmi z našich nejúspěšnějších absolventů, protože si z předchozích studií odnášejí silný teoretický základ. S naším již zmíněným vzdělávacím zaměřením jim můžeme pomoci stavět na vědomostech, které získali v přechozím studiu a zároveň tříbit jejich “soft skills” směrem k potřebám trhu.

Je mezi českými studenty a například americkými studenty zásadní rozdíl?

Ano, přestože každý student je jiný. Dá se říci, že čeští studenti přicházejí s lepšími vědomostními schopnostmi hlavně v kvantitativních oblastech i s lepším teoretickým základem. Nemívají problém s pochopením komplexních konceptů a zvládají dlouhé hodiny studia. Američtí studenti přicházejí s lépe vyvinutými “soft skills”, kritickým myšlením a také s analytickými schopnostmi, umí být velmi aktivní a jsou silně orientováni na řešení problémů. Jsou velmi motivovaní, oddaní a velmi flexibilní v obdobích, kdy musí tvrdě pracovat. Naším cílem na UNYP je zajištění toho, aby všichni studenti byli silní ve všech výše zmíněných oblastech.

Co si myslíte o Češích a jejich zvycích?

Velmi mi vyhovuje život v ČR s mou rodinou. Česká republika (a Praha obzvlášť) má skvělé kulturní možnosti a prostředí vhodné pro rodinu. Praha je kosmopolitní město a přes občasné jazykové bariéry je to dobré místo k životu. Po čase jsme si vytvořili silné přátelské vztahy s některými Čechy. Také jsem vždy rád mezi studenty UNYP, kteří mne inspirují a dávají mi hodně nové energie.

Pokud jde o zvyky, Češi jsou přímí, racionální, hovorní a obecně dobře vzdělaní. Jsou přátelští a mají mnoho kulturních tradic. Také mám pocit, že jsou velmi úspěšní ve vyvažování práce a osobního života, mnohem více než mnoho jných lidí. Některé zvyky jsou neobvyklé, zajímavé a také zábavné, například český způsob slavení Velikonoc je velmi jedinečný.

UNYP je známa jako “nejrůznorodější a nejvíce multikulturní univerzita v ČR”. Proč považujete mezinárodní prostředí a multikulturní zkušenost za tak důležité?

Především považuji mnohonárodnostní zkušenost nebo lépe mnohonárodnostní způsob myšlení za předpoklad dlouhodobého profesního úspěchu a plného života v jednadvacátém století. České republika je součástí EU a její ekonomika je otevřena světu. Obchod, podnikání, cestování do zahraničí a internet udělaly svět mnohem menším místem a nemyslím, že se to někdy změní. Mezinárodní společnosti otevřely své pobočky ve všech koutech země, přinesly s sebou přímé zahraniční investice a zaměstnaly stovky tisíc Čechů. Český export je jedním z hlavních motorů růstu České republiky. To vše naznačuje, že “vítězi“ budou mnohonárodnostně vzdělaní studenti, kteří chápou globalní jazyk obchodu či globalní jazyk své perspektivní oblasti, mají silné jazykové schopnosti, chápou a poznali různé kultury, zvládají práci či spolupráci s kolegy z různých zemí a prostředí, mají mezinárodní informační síť a jsou schopni sledovat dění, které je pro ně důležité a identifikovat možnosti mimo hranic země, ve které žijí. Zkrátka, mají to čemu říkám “mezinárodní způsob myšlení”. Naši absolventi by měli být schopni mít tento “způsob myšlení”, mít schopnosti nutné k soutěži a úspěchu na mezinárodní úrovni, i když chtějí pouze žít v ČR a profesně zde uspět.

Takže toto je oblast, ve které se UNYP velmi liší od mnoha jiných institucí vyššího vzdělávání v této zemi. Studenti různých národností se mohou jeden od druhého učit během společného studia a chápat kulturní rozdíly. V rámci naší relativně malé studentské populace čítající méně než tisíc studentů máme studenty z více než šedesáti zemí reprezentujících všechny kontinenty světa, které učí více než stopětadvacet vyučujících z více než dvaceti zemí (z nichž většina jsou rodilí mluvčí anglického jazyka). Toto multikulturní prostředí činí UNYP nejrůznorodější univerzitou v ČR i oblasti střední a východní Evropy. Tato diverzita nabízí našim studentům skvělou výhodu ve studiu a zvládání globální povahy dnešního světa.

Jaké máte s UNYP plány do budoucna? Jak vnímáte její roli ve světě zítřka?

Plánujeme udělat z Prahy uznávanou lokalitu pro vysoce kvalitní mezinárodní studia, podobnou některým velkým evropským městům, kde kvalitní anglofonní instituce přitahují dobré studenty z celého světa a zároveň na základě rozvinutého talentu budují silná odvětví. Určitě chceme expandovat do několika dalších disciplín a také upevnit uznání naší instituce na regionální úrovni.

Co si myslíte o současných trendech ve vzdělávání?

Všude na světě se univerzity stávají praktičtějšími a účinnějšími v přípravě studentů se schopnostmi opravdu potřebnými v jejich disciplínách. Toto je pozvolná změna, která je ale univerzální a pravděpodobně nezvratná. Univerzity se budou muset energičtěji soustředit na to, co je potřebné v reálné ekonomice, a budou muset rychleji přizpůsobovat své studijní programy souvisejícím potřebám.

Inovace a technologie budou navíc hrát roli v poskytování rychlejšího a efektivnějšího přístupu k vědomostem a vzdělávací programy se stanou koncentrovanějšími a v jistých obdobích kratšími, přičemž vzdělávání jednotlivce neproběhne najednou na začátku jeho profesní kariery, ale rozšíří se do studia v několika fázích v průběhu této kariéry.

Na UNYP jsme zavedli takzvanou Business Advisory Board s respektovanými členy obchodní komunity v Praze, která se pravidelně schází a poskytuje doporučení, která nám pomáhají učinit naše osnovy užitečnějšími pro rozvoj důležitých schopností pro naše studenty.

Věříte v celoživotní vzdělávání?

Ano, velmi. Já sám jsem během svého dosavadního života prošel třemi různými vzdělávacími programy a sám jsem mohl pozorovat, jak mi každý z nich pomohl rozšířit mé vědomosti a chápání mého podnikání a pomohl mne pohánět vpřed. Celkem upřímně, tohle se v budoucnosti nakonec stane požadavkem pro udržení kontinualního profesního vývoje a nemyslím si, že to bude možnost pouze pro profesionaly, kteří chtějí udržovat náskok a stále se zlepšovat. Celoživotní vzdělávání bude mít mnoho tvarů a forem, jako delší či kratší univerzitní programy nebo specializované kratší kurzy od univerzit či jiných poskytovatelů vzdělání.

Toto pozorujeme na UNYP na našich absolventech MBA programů akreditovaných IACBE. Průzkum mezi absolventy ukázal, že většina MBA absolventů UNYP je povýšena do osmi měsíců od získání titulu. Oproti svým protějškům bez MBA mají v rámci tří let od absolvování o 46% vyšší platy a vykazují lepší kvalitu života díky schopnosti pracovat chytřeji – nikoli déle. Naši studenti mají přístup k naší síti absolventů MBA, největší a nejúspěšnější skupině svého druhu v ČR. Toto našim studentům umožňuje budovat silné osobní a profesní sítě, které jim pomohou dosáhnout svých životních cílů s pomocí podobně smýšlejících jednotlivců a společností.

Toto je trend, který je pozorován v několika dobrých MBA nebo profesně specializovaných studijních programech v Evropě.