Easy Magazine - studium

New York sídlící v Londýně

PRclanky — Thu, 22 Oct 2015 23:35:46 +0000

Vysoká škola University of New York in Prague se přestěhovala do Londýnské, studium se tak stalo zas o něco příjemnější. Jaké výhody a nevýhody UNYP skýtá a co vás případně čeká, pokud se rozhodnete studovat tuto školu?

Vysoká škola University of New York in Prague se zabydlela v Praze před více jak 15 lety a láká čím dál více studentů i vyučujících a díky tomu neustále rozšiřuje svoji nabídku a pestrost. Od tohoto školního roku se UNYP čerstvě a plně přestěhoval do nových prostor. Bývalá budova v Legerově ulici zdaleka nenaplňovala požadavky a potřeby všech na škole. Prostory byly příliš malé a prostředí vedle magistrály značně rušné a prašné. Během minulého školního roku byly vyučovací prostory na přechodnou dobu ve dvou budovách. Načasování rekonstrukce nových prostor nebylo sice nejšťastnější, státnicových studentům v červnu stresovou atmosféru občas dokresloval zvuk vrtačky, ale těmto provizorním podmínkám už odzvonilo.

Současná lokalita UNYP v Londýnské ulici na Vinohradech je velice příjemná. Okolí je plné zeleně, kaváren a restaurací. Všude v okolí se najde plno místa k studiu i odpočinku. Nová budova daleko lépe vyhovuje požadavkům studentů – stala se místem, kde se nejen vyučuje, ale i pracuje na společných projektech ve studentské místnosti. Studenti mluví o tom, že školné je vcelku vysoké, ale je zde zároveň spoustu možností, jak je možné snížit náklady. Škola například vypisuje odměny za výborně studijní výsledky či přispívá na nájem.

Vidina možnosti získat jak evropský, tak americký titul je pro mnoho studentů velmi lákavá. V době, ve které má titul skoro každý, skýtá tato možnost komparativní výhodu při hledání zaměstnání. Cesta k titulu však není snadná. Studenti UNYP musí prokázat pracovitost a chuť učit se novým věcem. Studium je intenzivní, vyžaduje odhodlanost a komunikační schopnosti. Vyučující jsou studentům stále nablízku v případě, že potřebují konzultaci či pomoc.

Díky nižšímu počtu studentů ve třídách (cca 30 studentů na třídu) je zde nebývalá příležitost pro interakci mezi studenty a vyučujícími, která je velmi živá a přirozená. Je kladen velký důraz na schopnost týmové práce, na aktivní účast a komunikaci. Součástí téměř každého předmětu je týmový projekt, který může být vcelku náročný, protože ne všichni studenti jsou vždy spolehliví a občas dochází ke konfliktům. Všichni se však shodují, že toto je správný způsob, jak se připravit na „real-life experience“. UNYP se tak odlišuje od ostatních vysokých škol, nejen tím že poskytuje kvalitní vzdělání, ale také se snaží své studenty připravit na aktivní a produktivní pracovní život.

Týmové projekty zároveň podporují interakci mezi studenty, stírají anonymitu a postupem času na škole vzniká velmi dobrý kolektiv studentů, kteří se rádi setkávají i mimo školní prostředí. Na UNYP je také velmi aktivní Student Council – studentská rada, která funguje jako prostředník mezi vedením a studenty. Starají se nejen o organizaci doplňujících přednášek a studentských akcí, ale také pracují na zvyšování studentské spokojenosti. V posledních letech škola zapracovala na transparenci – nejen, že se zpřehlednil e-learning, ale online je i absence či průběžné známkování.

UNYP sice není zapojen do programu Erasmus, ale má mnoho zahraničních partnerských univerzit. Studenti mohou vycestovat během druhého, či třetího ročníku. Škola také přijímá zahraniční studenty na semestr nebo na dva, někteří dokonce zůstanou a dokončí studium v Praze. Tato vysoká škola se prosadila mezi nejlepšími mezinárodními univerzitami ve střední Evropě. Nové prostředí je dalším krokem ke zdokonalení celé školy a jejího prostředí a je součástí soustavné práce UNYP na zvyšování spokojenosti jak studentů, tak vyučujících.

„Maturitu z matematiky by měli zvládnout i humanitně zaměření studenti,“ říká profesorka na gymnáziu Semorádová

MichaelKaras — Sun, 18 Oct 2015 15:24:39 +0000

#maturita #maturita z matematiky #matika #zkouska #rozhovor #studium #školství

Jsou moderní technologie důležité ve výuce matematiky? Měla by být maturita z tohoto předmětu povinná? A je třeba podporovat učňovské obory? Na tyto a další otázky nám odpovídala profesorka pražského Gymnázia Nad Kavalírkou, Martina Semorádová.

Říká se, že se matematika u nás vyučuje špatně. Myslíte si to také?

Podle mě je to všechno o lidech - kdo, jak a možná proč učí. Práce by měla kantora bavit, měl by do ní dát také trochu toho člověčenství. Obecně to platí u všech předmětů – když učitel ve svojí profesi uvidí studenty, kteří mu budou za to stát, tak potom se dá jakýkoliv předmět vyučovat dobře. Samozřejmě, že je to i otázka znalostí a zkušeností v oboru. Tato profese má své specifikum v tom, že v ní není moc mužů – ti učí matematiku zase trochu jinak. Je jasné, že časem bohužel učitel zabředne do jistého stereotypu, měl nějaké představy, a pak zjistí, že skutečnost je úplně jiná. Troufám si ale tvrdit, že většina učitelů se vzepře této realitě a snaží se matematiku učit srozumitelně a zábavně. Někdy je to ale velice problematické.

Takže můžeme hovořit o ztrátě určitých ideálů?

Jde o více faktorů – vývoj se nedá zastavit a situace ve školství úzce souvisí se stavem ve společnosti. Ano, zde nastává jisté rozčarování. Před deseti dvaceti lety byli žáci jiní než dnes. O klesající úrovni hovoří i moji kolegové, zkušení kantoři z jiných škol, i začínající učitelé s pětiletou praxí. A co teď s matematikou? Základ zůstává stejný, což je příjemná jistota.

Neměly by se proto vyučovat více praktické obory matematiky (finanční gramotnost) čili umět si například spočítat výhodnost hypotéky?

Matematika je v tomto specifická, připomíná abecedu – profesor nemůže vynechat písmeno, protože žáci by neuměli slova. Učitel musí dávat základy dohromady, aby studenti mohli skládat věty a časem třeba číst. Jednotlivé obory na sebe navazují, matematika je zároveň naprosto striktní a přesná. Na základní a střední škole dostane člověk základy, aby se v budoucnu mohl dostat do světa vyšší matematiky. Ten svět je krásný, ale jeho krásu může poznat jenom někdo. Matematika na této úrovni má obrovský přesah do filozofie a dalších oborů, proto si myslím, že matematika je královnou věd. Co se týká finanční gramotnosti, procenta se zvládnou v rámci základní školy. U hypotéky je to už složitější, protože se musí počítat s mnoha podmínkami banky.

Moderní technologie nejsou všechno

Myslel jsem to tak, že by se probíraly jednodušší příklady.

To už podle mě na školách probíhá, dokonce na úrovni základní školy. Například co s penězi – nechat je doma, investovat, nebo uložit do banky na účet? Když mě bude problematika zajímat, na internetu jistě najdu program, který za mě výpočet udělá. Studenti se budou vždycky ptát, k čemu jim tahle konkrétní věc bude. Většina lidí si vystačí s obyčejnými počty ze základky. Matematika by měla hlavně učit přemýšlet – dedukovat ze souvislostí, analyzovat. Když vařím kávu, je to matematika. Musím nalít vodu do konvice, dát ji ohřát, zalít, dát cukr. Když jeden krok vynechám, tak to kafe neuvařím.

Trochu bych polemizoval, jestli to není spíše logika.

No ale logika je matematika. Myslím si, že málokterý předmět je na tolik přesný, a který mě nutí k naprosto jasnému vyjádření. A když něco během počítání zapomenu, vynechám, tak to mám skoro dobře, ale stavba mi stejně spadne na hlavu. Studenti mi často říkají, že jim výsledek skoro vyšel, nebo že se spletli jenom o znamínko. Ano, ze začátku byl ten postup správně, ale pak si musíte uvědomit, že není jedno, jestli dlužíte 40 milionů, nebo jestli je máte.

Jakým způsobem by se měla matematika vyučovat? Je na místě změna legislativy, zavedení moderních technologií, invence u učitelů?

Učila se dřív matematika dobře nebo špatně? Moderní technologie danou problematiku lépe znázorní, jenže nejsou všespásné. Stále si myslím, že je to o poctivé, systematické práci a počítání příkladů. Velkou roli také vidím v mluveném slovu. Profesor může studentovi pomoct, ukázat mu cestu, díky které bude příklad chápat. Důležitý je i čas, který student musí věnovat přípravě, aby si látku ujasnil. Matematika se nedá učit zpaměti, což u některých předmětů je možné. Můžu třeba probírat nějakou dobu geometrii, pak se přesunu k algebře, ale i tady po čase zjistím, že obory spolu souvisí. Matematika je spravedlivá v tom, že studenty rychle potrestá, když něco nechtějí pochopit nebo se domnívají, že mohou kapitolu přeskočit.

Jak by měl postupovat stát? Řídit nebo dohlížet?

Je otázkou, co stát od školství očekává. Bohužel si myslím, že školství politiky moc nezajímá. Pokud jim nedojde důležitost tohoto odvětví a nevloží se do něj více financí, tak země nikdy nebude vzkvétat. Tento proces je navíc běh na dlouhou trať, protože ani vzdělávání není možné změnit ze dne na den. Podle mě by změna stála za to, protože státy, které se o vzdělávání zajímají, teď sklízejí ovoce. Reformy se projeví například v kvalitě vysokých škol a sami studenti to pak ukážou ve svých oborech.

Nemělo by se zdůraznit, že matematika je o přemýšlení a ne jenom o dosazování do vzorců?

Ano, matematika je hlavně o přemýšlení, nápaditosti, kreativitě. Nenapadá mě oblast myšlení, kam by matematika nezasahovala. Tříbí logiku, nutí přesně uvažovat. Na to všechno ale je potřeba čas. Když musím studenty připravit k maturitě nebo ke zkouškám na vysoké školy, nemám potřebný prostor. Gymnázia mají ještě celkem velké hodinové dotace, ale nereálné je to třeba na odborných školách s minimem hodin. A pak se po nich chce, aby dobře státně odmaturovali. Nápad státní maturity se mi líbí, ta ale není pro všechny typy škol. Maturitní obory musí mít patřičnou hodinovou dotaci. Pokud ji nemají, tak student nemůže zkoušku dobře zvládnout.

Povinná maturita z matematiky jenom na některých typech škol

Souhlasíte s konceptem státních maturit? Má vůbec nějaký smysl, mapuje něco?

Mám pocit, že státní maturity srovnávají nesrovnatelné čili gymnázia s odbornými školami. Stát podle mě chtěl garantovat to, že když student má státní maturitu, tak by měl zvládat to a to učivo. Systém nepokládám za něco světoborného, protože co znamená maturitní zkouška jinde ve světě? Ve většině států se jedná o písemnou záležitost. Nevím, jestli nám říká nějaké speciální údaje, protože za rok dva se systém maturit může znovu změnit, a tím pádem nelze jednotlivé roky spolu porovnávat.

Měl by každý, kdo se dostane na SŠ, maturitu udělat? Jaké má být vůbec procento neúspěšných?

Každý, kdo se dostane na střední školu a bude se snažit, by měl zkoušku zvládnout. Procento neúspěšných studentů mi spíše říká, že je něco v nepořádku. Velká neúspěšnost z matematiky je dána malou hodinovou dotací, na některých školách není jednoduše možné, aby maturanti obstáli u zkoušky. Dříve na průmyslových školách (dopravní, strojní) začínalo ve třídě třicet studentů, sice během prvních dvou ročníků pár lidí neudělalo reparáty, ale pak zbytek studentů úspěšně odmaturoval plus většina z nich úspěšně dodělala vysokou školu. Dnes bohužel není kvalita průmyslových škol moc dobrá, protože skoro každý uchazeč je přijat. Přijde mi, že se dnes uměle vyrábějí studenti, jak středoškoláci, tak i vysokoškoláci. Bavila jsem se i s lidmi, kteří učí na vysokých školách řadu let a podle nich jsou dnes na univerzitách studenti, kteří studují čtvrtý ročník, ale dříve by se do něj neměli šanci dostat.

Jste za povinnou maturitu z matematiky?

Ano, ale ne na všech typech škol, protože si nemyslím, že by například kadeřnice měla mít povinnou maturitu z matematiky. Na gymnáziu ano.

Nediskriminovalo by to ale humanitně zaměřené studenty? Nebylo lepší mít na výběr mezi matematikou a nějakým humanitním / společenským základem?

Gymnázium považuji za všeobecně vzdělávací typ školy, a když si vezmu, že jsem humanitně zaměřený student, tak si vyberu jenom humanitní předměty, které mě zajímají. Jenže když jsem přírodovědně zaměřený, tak na mě číhá čeština, cizí jazyk a až potom si můžu zvolit přírodovědné předměty. Myslím si, že studenti z všeobecně zaměřených gymnázií musí zkoušku zvládnout, i když jsou humanitně zaměření. A to i ti, kteří neměli během studia dobré známky, by zkoušku měli zvládnout, pokud by se na ni připravili. Samozřejmě tu hraje roli i fakt, že by studenti měli vědět už na začátku studia, že z matematiky budou povinně maturovat.

Redukce víceletých gymnázií by ozdravila základní školství

Má didaktický test nějakou výpovědní hodnotu o studentovi?

Test je průřezem základů, které má student získat během absolvování střední školy, a má také garantovat základy matematiky na jisté úrovni. V jistém slova smyslu se test dá částečně našprtat, tím pádem by ho mělo zvládnout širší spektrum studentů. Matematika se ale nedá naučit mechanicky, látce je potřeba rozumět a spočítat penzum příkladů. Student navíc musí na nějaký čas učivo zažít a dát si ho do souvislostí.

Dal by se didaktický test nahradit něčím jiným, aby lépe ohodnotil znalosti a dovednosti maturantů?

Podle mě i didaktický test může ukázat, jestli student tipuje, nebo opravdu počítá. Testy jsou připravovány odborníky, není to namátková záležitost. Je to jedna z možností jak testovat. Nemůžeme najít model, který bude stoprocentně spolehlivý a všespásný.

Byla byste pro návrat dvou úrovní maturity?

Záleží, co od maturity očekávám. Současná státní maturita porovnává nesrovnatelné. Student gymnázia by měl mít díky hodinové dotaci lepší výsledek než učeň. Když zavedeme určitou dvoukolejnost, tak jaký z toho bude výstup? Odmaturuje student A, má trojku z vyšší obtížnosti a odmaturuje student B na dvojku z nižší obtížnosti. Co to znamená?

Bývalý ministr Marcel Chládek navrhoval podporu učňovských oborů před těmi humanitními. Jaký je váš názor?

Je to otázka doby, jednou máme nedostatek techniků, za dvacet let budou zase více potřeba humanitně orientovaní lidé. Situace se neustále vyvíjí a mění, ale myslím, že stát na to pomalu a trochu nešikovně reaguje – vše se dělá skokově, chybí koncepce a plynulý vývoj. To, že nám chybí technici, se ví několik let. Podpora učňovských oborů je potřebná, ale obávám se, že jejich obnova bude běh na dlouhou trať. Učňovské školství bylo dříve na vysoké úrovni, jenže kvůli víceletým gymnáziím se mnoho kvalitních učňovských škol zavřelo. Učni po dostudování oboru často šli ještě na průmyslovku, což jim samozřejmě zvýšilo kvalifikaci. Myslím si, že víceletých gymnázií je opravdu zbytečně moc. Kdyby se jejich počet zredukoval, tak by se základní školství ozdravilo a ve třídách by seděla přirozenější a vyváženější skupina dětí.

Pracujeme na odlišnosti, se kterou budete vynikat

PRclanky — Fri, 18 Sep 2015 08:31:24 +0000

#unyp #studium #vysokaskola

Vysokoškolské vzdělání v srdci Prahy s možností získání evropského a amerického bakaláře z pohledu jedné ze studentek.

University of New York in Prague založená v roce 1998 a sídlící na pražských Vinohradech nabízí osm hlavních oborů (majorů), které se ještě dají zkombinovat s orientací na vedlejší obory (minor). Studium na UNYP je kompletně v anglickém jazyce a trvá 3 nebo 4 roky podle volby programu.

Individuální přístup

Asi nejzásadnějším rozdílem oproti ostatním vysokým školám je fakt, že na UNYP nejste jen číslo v registru. Od začátku se nejen vyučující, ale i běžní zaměstnanci snaží zapamatovat, kdo jste a jaké jsou vaše studijní potřeby. Přestože je od studentů očekáváno, že studium zde je prioritou, většinou ho lze do velké míry přizpůsobit tak, aby člověk zvládal i praxi ve formě brigády či stáže. Ve třídě je maximálně 30 studentů a stále je kladen důraz na aktivní spolupráci mezi samotnými studenty a mezi studenty a profesory.

A co když tam bude moc Čechů?

Češi a Slováci na UNYP studují a je téměř jisté, že ve třídě bude od každé národnosti minimálně jeden student. Je také pravděpodobné, že během studia některý z vyučujících bude Čech či Slovák. Na druhou stranu je ale UNYP vysoce multikulturní školou. Jsou zde studenti nejen ze střední Evropy, ale nezřídka i z arabských zemí, Austrálie, Argentiny, Mexika či USA. Multikulturní prostředí naučí toleranci a poskytne možnost si vytvořit trvající mezikontinentální přátelství.

Teacher-Student barrier break down

Vždy jsem na jiných školách bojovala s pomyslnou hrází mezi učitelem a studentem, přes kterou (byť třeba padací) most prostě nevede. Skoro se zdá, jako by učitelé měli obavu, že automaticky ztratí na těžce vybojované autoritě, když začnou být více přístupní. Vyučující na UNYP jsou z celého světa – z Indie, Kanady, Skotska či USA. Spojuje je ovšem jednotnost v přístupu ke studentům. Studenti jsou respektování, jejich názor je vyslyšen a brán jako podnětný. Vyučující se studentů nebojí a mají tendenci předat studentům co nejvíce znalostí a naučit je s nimi pracovat.

Praxe

Často jsem od svých bývalých spolužáků z gymnázia slýchávala, jak teoretické jejich vysoké školy jsou. Na UNYP sice v prvním roce budete mít spíše teoreticky zaměřené předměty, stále je ale kladen důraz na aktivní užití nově nabytých znalostí. Téměř v každém předmětu budete vyzváni k vytvoření projektu na právě probíranou látku a k vystupování před tabulí, což člověka naučí prezentačním dovednostem i efektivní práci v týmu. Career centre navíc jednou ročně pořádá událost zvanou „career day“, kdy různé nadnárodní společnosti prezentují své vize a nabírají perspektivní zaměstnance. Navíc career centre posílá několikrát ročně přehled aktuální pracovních nabídek z oboru, který studujete.

Žijeme v době velké konkurence vysokoškoláků, ale UNYP vám pomůže vyniknout

Pro mladou generaci nebude snadné sehnat si práci. Těch, kteří chtějí co nejvyšší vzdělání a pak co nejlepší práci, je mnoho. University of New York ale nabízí unikátní recept, jak své studenty odlišit, ba co víc – studium v anglickém jazyce, získání dvojího titulu a bohatá praxe jim umožní excelovat mezi ostatními.