Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Z literární abstinence..

V nenadále krátkých intervalech jsem měla možnost vyslechnout si pár názorů na téma "Muži x ženy". Jako se prostituce označuje za "nejstarší řemeslo", téma "nadřazenost (pozor, neplést s jinou výstižnou vlastností!) mužů" je předmětem diskuzí pěknou řádku let. Postupem času, jak civilizace tzv. vyspívá se však na tuto problematiku díváme jinak. Nyní budu uvádět příklady hlavně z poznatků, které mě velmi překvapily, když jsme měli v naší třídě starou známou prevenci na téma "vztahy mezi muži a ženami". (Což mi zrovna u nás připadalo poněkud zoufalé, uvážíme-li, že poměr dívek a chlapců u nás činní 27:3,5..em..tedy 4) Tak tedy, po úvodní hře jsme dostali náročný úkol s poněkud komickým zadáním, znělo zhruba takto: Předtavte si, že na Marsu žijí Marťané a na Venuši Venušanky. Tyto dvě (velmi) odlišné rasy se mají střetnout na planetě uprostřed, tedy na Zemi, ale ještě předtím si mají navzájem poslat dva dopisy. Tedy: 10 vlastností, jež od Marťanů čekají Venušanky a 10 vlastností, které si myslí, že mají ony sami. A samozřejmě obráceně. Tak jsme tedy daly hlavy dohromady, a i když v takové skupince 27 holek se skutečně nelehko pracuje, nakonec jsme přecejen něco vymyslely. Chlapci, jimž se samozřejmě pracovalo poněkud lépe, začli s prezentací. Vlastnosti, které by od žen čekaly byly tipické: Sexy, hodná, atraktivní, inteligentní,"ne příliš kariéristická", rozumná, pracovitá apod... Načež se strhla naprosto nesmyslná diskuze. Děvčata pobouřil zejména výraz "přehnaně kariéristická". Připadala jsem si trošku jako na srazu feministek. Samozřejmě, každý (bez ohledu na to, jestli je muž nebo žena) má právo budovat si kariéru tak, jak chce, ale aby manžel seděl doma na mateřské dovolené a jeho manželka chodila domů v sedm večer z práce, to mi nepřijde ani přirozené, ani "moderní". Dále slečnám vadilo, že spolužáci uvedli zejména "vnější krásu"( jsem cynická, že jsem nečekala nic jiného?), pak ještě kluci vyjmenovali spoustu jiných vlastnostní, tentokrát se týkali intelektu apod. ale některé mé spolužačky to stejně příliš neuspokojilo. Nemohla jsem si po pár minutách diskuze pomoct. "Já tedy nevím, ale myslím si, že každá slečna raději slyší ´ty jsi tak krásná´než ´ty jsi tak báječně vyřešila ten těžký příklad´" zkusila jsem argumentovat. "No já tedy radši slyším, že mě ten kluk má rád, než aby mi pořád dokola opakoval, jak jsem sexy." Odpověděla mi na to později jedna z kamarádek. Jistě, to je pravda, ale "mít rád" už je přece zas něco úplně jiného. Ale to bych odbočovala. Pak už následoval jen typicky egoistický výčet mužských "šlechetných" vlastností, který se samozřejmě opět znelíbil většině dívčího osazenstva. Následně vyrukovala děvčata se svou trochou do mlýna o vlastnostech, které od mužů čekají. A pak přišel další předmět k diskuzi (tedy on přímo nepřišel..emm..já vím "to jsou teda vtipy"). Ve výčtu vlastnostní, jenž jsme si sami přisoudily přesahovaly vlastnosti fyzické, a to se samozřejmě chlapcům nelíbilo. Že prý jsme uvedly téměř to samé jako oni. Musela jsem souhlasit. Pak výměně názorů konečně odzvonilo a závěr? Proč máme prevenci takového typu? Jistě...poučení, poznání, příprava do života (...) ale když moje spolužačka začně mluvit jako vyzrálá třicátnice, jenž má už studentský život téměř naprosto za sebou... nevím, rozhodně to znělo prazvláštně. Přecejen.. patnáct opravdu není třicet. Ale proč na tuto naší prevenci vůbec upozorňuji. Já si nemyslím, že by ženy byly v této době nějak utlačovány (samozřejmě jiný kraj-jiný mrav). Pokavaď je toho žena schopná, může si postavení vydobýt a ani se kvůli tomu nepotřebuje příliš omezovat v rodinných záležitostech. V historii mě právě takové ženy (Kleopatra, Kateřina Veliká...) fascinují, ať už si to postavení vydobyli jakýmkoliv způsobem.(:P) Ani tradiční pohled na rodinu (muž-práce, žena- děti a práce) mi nepřijde nijak špatný a nevím, co by ještě některé ženy chtěly změnit. Možná, že za sto let bude model společnosti vypadat jinak...snad ne příliš, jelikož pak už bych odkázala jen na antiutopický román Aldouse Huxleyho: Konec civilizace, kde se děti rodí už jen v malé komunité žijící v rezervaci a lidé se vytvářejí pomocí tzv. genetického inženýrství. Doufám, že jsem se tímto neprojevila jako naprostá antifeministka, protože to já rozhodně nejsem, ale občas už to, ženský ale opravdu přeháníte!

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio