Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Debata s autorem Oprásků na fildě? Bezmála kostnický koncil!

Zmikund Lucembruski, Cylir s Metojedem nebo třeba Dement Gutwald. Ti a mnozí další se zjevili v komiksových stripech stále známějších Oprásků sčeskí historje. Z neznámého humoru pro pár kikotů se díky sociálním sítím stal doslova fenomén, kterému se vyhnul jen málokdo, a jejich autor Jaz nyní začíná vystupovat po řadě úspěchů i na prvních diskuzích se svými fašounky. Totiž fanoušky.

Je to zhruba rok, kdy se objevily první Opráski sčeskí historje na serveru okoun.cz, zanedlouho poté se začaly pravidelně zjevovat i na facebooku. Kombinaci nekorektního humoru zasazeného do prostředí českých dějin, zprzněné češtiny a dětského výtvarnického projevu tam v současnosti sleduje téměř dvacet osm tisíc lidí. Jejich tvůrce Jaz si doma hřeje Křišťálovou lupu (anketa, v níž veřejnost volí nejoblíbenější a nejzajímavější projekty českého internetu) a Opráski plní kulturní rubriky novin, časopisů i vysílání České televize nejen rozhovory, ale i reakcemi na knihu, která se stala doslova bestsellerem. Bylo tedy jen otázkou času, kdy začne být po Jazově osobě sháňka a objeví se před zvědavým publikem. Jedna taková příležitost nastala 10. prosince - nikde jinde než na akademické půdě Univerzity Karlovy.

Všichni Zmikundi národa

„Vážení studenti, vážení akademikové, vážení kikoti.“ Zhruba takovými slovy uvítal v úterní podvečer příznivce Oprásků Miloš Bělohlávek, člen Spolku studentů historie FF UK, ve „vleklé“ aule hlavní budovy Filozofické fakulty. V ní se shromáždilo na tři sta padesát fanoušků, zvědavců a historických badatelů s dotazy pro tvůrce Oprásků, který se za bouřlivého potlesku objevil v zápětí v masce Zmikunda Lucembruskího. Tu po celou dobu ze svého obličeje nesundal, takže ti, kteří si přáli vidět autora odmaskovaného, si museli vystačit s jinak civilním oblečením namísto královského rubáše. Velký zájem zaskočil nejen jej, totiž Jaze (Zmikund je prý na takové návaly národa zvyklý), ale i Spolek studentů historie, který akci pořádal. Diskusi museli přesunout diskusi do mnohem větších prostor posluchárny.

Jedna z prvních otázek ostatně mířila přímo na Zikmunda. Proč je tou nejviditelnější postavou Oprásků zrovna on? Podle Jaze je odpověď jasná – potřeba rehabilitace před českým národem, u nějž je jeho postava poznamenána zkreslenou představou o hodných husitech a zlém Zikmundovi. „Přitom je jeden z mála, kdo se nám tu narodil a umřel, a jeden z mála, kdo měl zájem na tom, aby vládl zemi, která byla v rozkladu. Přitom mu všichni jen házeli klacky pod nohy,“ tvrdí autor a dodává, že náprava pošramocené pověsti je jedním z poslání ústafu, v jehož rámci Jaz odborně bádá.

Zneuctění dějin? Se stim smiř!

Debata se stočila i ke kritickým hlasům, které se po různu objevují na internetu. Kritici Oprásků prý výhružné dopisy ani podezřelé balíčky neposílají, a pokud přece jen ano, neprojdou přes vrátnici ústafu. Pohoršenými reakcemi, že przní a dehonestují všechno od češtiny přes výtvarné umění až po velikány a hrdiny české historie, si autoři příliš hlavu nelámou. „Je lepší, když je historická osobnost viděna v negativním světle, než kdyby kolem ní byla úplná tma,“ uzavřel Jaz.

Došlo ale i na jiná témata, fanoušci byli zvědaví hlavně na události budoucí. Kdy bude další vydání Oprásků nebo jestli se knižního zpracování někdy dočká i další komiks, jenž mají Opráski na svědomí. Jeho hlavním protagonistou není nikdo menší než František Křižík, elektrický rytíř a pán času. Jeden z dotazů dokonce vyzvídal, zda Jaz nehodlá někdy v budoucnu vydat pravidla zkomolené češtiny. Ve všech případech byly odpovědi nejednoznačné zhruba stejně jako všechny věštby kněžny Libuše, jen s tím rozdílem, že Jaz pro jejich vyřčení nemusel spořádat pár kilogramů lysohlávek. Jinými slovy, vše je o penězích, a pokud onen tajuplný ústaf nepřiklepne Jazovi patřičný grant, fanoušci lačnící po rozšíření knihovničky utřou nudli. Jaz však prozradil, že se již chystá výstava na půdě Národního muzea.

Neautogramiáda

Diskuse trvala přibližně hodinu a nenudil se u ní snad nikdo. Jaz, jenž je mimo jiné i absolventem Filozofické fakulty UK, přidal k dobru pár historek ze svých studentských let a nejen během nich celá aula několikrát řvala smíchy. A protože setkání s autorem by bez autogramiády bylo totéž, co hranice bez Husa, po konci diskuse bylo možné si nechat podepsat zakoupenou či donesenou knihu Oprásků – avšak velmi netradičním způsobem. Pro zachování své anonymity totiž Jaz podepisoval publikace v chodbě zadního východu z auly.

(Zdroj obrázku: FB stránka Opráski sčeskí historje)

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio