Žijeme (a)sociálně! facebook.com/easymagazine →

Dechberoucí úspěch řetězců fast food: Jaká je jejich strategie?

Ten jev asi znáte. Hlad...město...FAST FOOD! Nacpat se a zahanbeně odejít. Proč nás vždycky dostanou? Co dělá "jídlo" tak neodolatelným?

Je dokázáno, že množství snědeného jídla může být ovlivněno řadou vnějších faktorů. [1] Prvním faktorem je už vzhled podniku. Ne nadarmo jsou loga většiny řetězců alespoň částečně laděna do červené či žluté. Podle několika studií žlutá barva stimuluje apetit, hlavně proto, že při pozorování žlutých objektů může být zvýšena sekrece serotoninu v mozku. Červená (společně s charakteristickým agresivním osvětlením) by zase měla pudit k rychlému a impulzivnímu chování, což může způsobit například příliš rychlé snědení hamburgeru, po kterém pak často nemáte “zasloužený” pocit sytosti. [2] Takže si dáte další... a pak další...

Při vchodu do prodejny vás často uhodí do nosu plejada různých vůní, z nichž některé by teoreticky neměly v daném podniku co dělat. (Přísahám, že se pro tento účel prodávají “pachové konzervy”.) Pokud z nějakého důvodu vlezete do McDonaldu bez pocitu hladu či úmyslu něco sníst, například vůně (pro některé ovšem spíše zápach) smažených hranolků vás velmi pravděpodobně přiměje si jich pár koupit. A k nim nějaký ten soft drink, burger,...

...

Když dojdete k pultu, naskytne se vám možnost prohlédnout si důkladně promyšlené menu. Je pravděpodobně založeno na několika základních konceptech:

“Různorodost povzbuzuje apetit”

V hamburgerech s hranolky jste většinou schopni zkonzumovat více kalorií než v samotných hamburgerech. Toto je jeden z důvodů výhodnosti různých “výhodných menu”... pro řetězec. Další je fakt, že lidé jsou stvoření chamtivá, takže skočí po nabídce, která jim připadá výhodná (ale ne vždy je), a poslušně spapají vše, co dostanou, přestože třeba původně chtěli jen jednu věc. Tohle funguje univerzalně, zkuste si někdy všimnout nabídek popcornu, coly a jiných zdravých dobrůtek například v kině.

“Pěkně z korýtka”

Jde li o “kouskové jídlo” (nuggety, stehýnka, hranolky,...), vyplatí se jej podávat v jedné velké nádobě. Jiný způsob servírování nebo (nedej bože) menší samostatné porce by vám poskytovaly čas na rozmyšlenou a zvážení stavu svého pocitu hladu. Takhle prostě dostanete nasypáno do korýtka a poslušně to zhltnete. Čím víc jíte, tím víc utratíte. A tím intenzivněji chcete víc.

“Jen se nažerte” (Základní filosofie)

“Jídlo” ve fast food řetězcích má malou, v podstatě mizivou realnou hodnotu, která tvoří malý zlomek ceny, kterou zaplatíte. Tyto poživatiny jsou rovněž často prokazatelně návykové. Ve výsledku je jasné, že řetězci jde kromě toho, vylákat z vás co nejvíce peněz, i o to, abyste toho snědli co nejvíce. Občas tedy mohou bez problemů stlačit cenu radikalně dolů (nebo zvětšit porce), protože spolehlivě naběhnou nenažranci větřící “výhodnost” i lidé, kteří by do prodejny samozřejmě nikdy nevkročili, ale když je to teda v akci... Pod skutečnou hodnotu výrobku se klesnout v podstatě nedá a po zaplacení “přidané hodnoty” (mrzké almužny zaměstnanců,...) zbude ještě spousta prašulek pro majitele a na propagaci...

...

Reklama

Kromě občasné reklamy v mediích se uplatňuje i reklama venkovní. Řetězce jsou schopny za ni dát obrovské sumy peněz. A vyplácí se to. V amerických městech s velkým množstvím fast food billboardů je podle studií podstatně více obezních lidí, než v ostatních městech. [3] (Samostatnou kapitolou jsou manipulované a nasvětlené obrázky produktů například nad kasou.)

Dále je tu “nepřímá reklama”, která většinou cílí na rodiny, respektive děti. Rusovlasý klaun je přesvědčuje, jak hrozně super je hra založená na sbírání kartiček, pořizování fotografií či prostě jen požírání nezdravých jídel za plastovou hračku. Rodiče jsou při návštěvě rádi, že o děti je postaráno a oni si mohou v klidu baštit burger. Barevné balonky přitáhnou i děti, které by samy o “jídlo” zájem neměly. Stravovací návyky se z velké části formují v dětství, takže řetězec kromě oddaných konzumentů dětských menu často získává doživotní zákazníky, kteří do něj přivedou své rodiny. [4] Vše se může opakovat.

Zdravoučké, dobroučké

Holou pravdou je, že v rámci fast food je nezdravé a nutričně zoufalé v podstatě všechno. Existují věci, které v řetězcích připomínají skutečné jídlo. (Bývají neúměrně drahé.) I ty ale mohou být horší, než by se zdálo. Jak víme, nezdravost (a tedy návykovost) zboží není u fast food “nutným zlem”, ale účelem. Věc, která je sama o sobě relativně zdravá, většinou uměle znezdraví. Salát s kuřecím masem a ořechy tak může být obohacen například o tuk, cukr a sodík.

“Zdravé položky” ale mají ještě další význam, který ve výsledku nesouvisí s tím, zda jsou opravdu zdravé. Mnoho lidí si u prodejny, která přidá do nabídky něco “zdravého”, v hlavě odstraní poznámku “obecně velmi nezdravé jídlo”. Až budou mít chuť zajít si třeba do McDonald's, nenapadne je tam nejít, protože je to nezdravé. Jdou tam přece jen na salát či jogurt. V naprosté většině případů ale opět skončí s hamburgerem a hranolky.

Přiveďte kamarády!

Je dokázáno, že lidé ve skupině snědí více, než když jedí sami. Sami by si vlastně dezert nikdy nedali, ale když si ho dali ostatní... (Dalším faktorem je opět dobře promyšlená “výhodnost” nákupu velkého množství jídla.) Pokud se navíc ve skupině vyskytne dietář, který si fast food zapověděl, je zde záchrana v podobě výše zmíněných “zdravých jídel”. Genialní!

“Charita”

Kupte si Happy Meal, pomozte nemocným dětem! Řetězec část výtěžku z prodeje věnuje na charitu. Jistě. Definujte “část”. V praxi to bývá maximalně cent z každé porce vybraného výrobku. O průhlednosti financí a struktury vedení obdarovávaných organizací ani nemluvě.

Pohodlí

Je několik základních lidských vlastností. Jednou z nich je pohodlnost. Vstát? Používat příbor? Pracně rozbalovat? Kdepak! Projedu nějakým Drive Thru, dostanu jídlo v balíku s papírovými obaly či dokonce v kelímcích a kyblíčcích, spapám si to v autě a je po problemu. Až z toho pěkně nakynu, to bude teprve paráda. Budu si jezdit na fešném motorkoidním vozítku a už (skoro) nikdy nebudu muset vstát. Americký sen!

...

Co dodat? Nejsem ten typ člověka, který má potřebu diktovat ostatním, co je a co není správné. Ale z nějakého důvodu nechci žít ve světě plném nemocných tlustých lidí. Zkuste se příště zamyslet. Vážně musíte jíst zrovna tohle?

.....

[1] ENVIRONMENTAL FACTORS THAT INCREASE THE FOOD INTAKE AND CONSUMPTION VOLUME OF UNKNOWING CONSUMERS

[2] Impact of color on marketing

[3] Outdoor fast food ads could promote obesity, study finds

[4] Study: Fast food companies using new marketing pitches for kids

Komentáře

Žijeme (a)sociálně

Spolupracujeme

  • Majáles
  • Scio