Lichva je podle českého zákona považována za trestný čin. Odsoudit ale někoho za její provozování může být oříšek, protože zákon nestanovuje žádnou procentuální hranici, od které by se půjčka za lichvu považovala. Konečné rozhodnutí, zda se jedná nebo nejedná o lichvu, je na soudu.

Čtenář teď bude určitě uvažovat nad tím, jak by se mohly pravomoci lichvářů posílit. Docela jednoduše. Jsou totiž považováni za věřitele a právě postavení všech věřitelů má nový zákoník, pocházející z díly ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, výrazně posílit. Mimo jiné tím, že k uzavření půjčky bude stačit ústní forma.

Prokázání ústní dohody bude u soudu možné dvěma způsoby, a to nepřímo z chování dlužníka, nebo  doložením dohody svědekem. Pokud bychom šli do extrému, mohlo by to v praxi znamenat i situaci, kdy se člověk rozhodne jednoduše vydělat – sežene si svědky a ti mu před soudem odpřisáhnou, že je dotyčný věřitel a jeho soused mu dluží astronomickou částku, na které se smluvili v hospodě u piva. Pokud bude taková výpověď přesvědčivá, chudáku sousedovi nezbude, než zaplatit dluh, který reálně nikdy neexistoval. A pokud nezaplatí, o potřebné kroky se už postará exekutor.

Nový občanský zákoník by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2014 a do té doby na něm bude ještě mnoho práce, neboť výše zmíněné novinky se zatím zdají být spíš ke škodě, než k užitku. V otázce lichvy by možná bylo dobré se konečně zamyslet nad konkrétní hranicí, od které se již půjčka za lichvu považuje a dále neuškodilo vymezit hranice na celoplošné posuzování lichvy – i v novém zákoníku je totiž posouzení zamýšleno jako individuální rozhodnutí jednotlivých soudů.