Jak tě napadlo začít dělat blog a kdy ses k tomu dostala?

Svůj první blog jsem založila asi před osmi lety. Bylo to v době, kdy jsem začala prozkoumávat internet a zjistila jsem, že něco jako blog existuje, a hrozně mě to nadchlo – mít svoji vlastní internetovou stránku. Nejdřív to pro mě byl spíš online deníček, psala jsem tam třeba, co jsem měla k obědu (smích). Dnešní podoba blogu se neustále vyvíjí, a to už asi tři roky.  

Čím ses při tvorbě svého blogu inspirovala?

Určitě mě nejvíc ovlivnily ostatní blogy. My blogeři jsme v podstatě taková komunita, uvnitř které se všichni navzájem sledujeme a dalo by se říct, že se i společně vyvíjíme a ovlivňujeme se navzájem.

Jak tě napadl název blogu – A cup of style?

Vzniklo to společně s nápadem na logo. Chtěla jsem mít v logu hrníček, ve kterém sedím, a podle toho se odvíjel i název.

Proč anglicky?

Už když jsem blog zakládala, měla jsem ambice, aby byl mezinárodní...

Počítala jsi na začátku s tím, že budeš mít úspěch?

Vůbec ne, dělala jsem to hlavně pro sebe, pro zábavu. Já sama si vlastně pořád nedokážu připustit, jakého úspěchu blog dosahuje, ale rozhodně jsem s tím nepočítala a hodně mě to překvapilo. Hlavně když na začátku bylo opravdu složité získat čtenáře, po půl roce jsem jich měla padesát a říkala jsem si, jak je to skvělé! (smích)

Kdy přišla ta změna? Asi to nebylo ze dne na den...

Nebylo. Asi dva roky zpátky se o blogerech začalo víc psát v médiích a na internetu a začal se o nás zajímat širší okruh lidí. Souvisí to také s rozšířením sociálních sítí.

Takže ti pomohl například i Facebook?

Určitě, hlavně v poslední době. Stránky na Facebooku máme skoro rok a tam se všechno šíří mnohem rychleji a efektivněji. Také tam můžu komunikovat se čtenáři, i když ten den zrovna nepřidám žádný příspěvek, a právě tahle komunikace je pro blog důležitá.

Jak je to s designem, to si všechno děláš sama?

Jo, už od začátku. Ale teď už rok bloguju společně s mojí ségrou, která je na tyhle věci strašně šikovná, takže celá (nová – pozn. red.) podoba blogu je její práce.

Kdy a proč ses začala specializovat na módu a opustila jsi formu deníčku?

A cup of style byl od začátku zaměřený na módu, to jsou tedy asi ty tři roky. Móda mě bavila už od dětství, dokonce jsem se chtěla stát módní návrhářkou, ale bohužel neumím kreslit (smích), a když jsem objevila zahraniční módní blogy, nadchlo mě to tolik, že jsem si začala vytvářet svůj vlastní.

Co všechno blogování o módě vyžaduje?

Snažím se lidem (holkám) přiblížit momentální trendy a především je inspirovat, jak můžou různé kousky kombinovat – dělám sama sobě vlastně stylistku. Pak také hodně záleží na práci s fotkami, úpravě a v neposlední řadě je to všechno o nápadech udělat to originálně a zajímavě.

Kolik času ti to zabere?

Hodně, mnohem víc, než by mělo. (smích) Zhruba pět šest hodin denně.

To je dost. To jsi určitě měla někdy krizi, žes s tím chtěla prásknout?

Ne, krizi jsem nikdy neměla. Naštěstí. Ale někdy je to těžké – když dva dny nic nepřidám, lidé už mi píšou, co se děje, takže na to musím myslet opravdu pořád, každý den. Je to už něco jako závislost.

Jaký je tvůj největší dosavadní blogový úspěch?

Určitě londýnský Fashion week, který jsme se ségrou loni díky blogu navštívily. Byl to zážitek na celý život. Mám na něj skvělé vzpomínky, třeba když jsme se tam domluvily s jednou známou zahraniční stylistkou, že nám nastyluje outfit na první festivalový den. Byl tak výrazný, že si nás každý fotil. Nebo když jsme potkaly Scotta Schumana (asi nejznámější street style fotograf), tak za ním jsem zase se žádostí o fotku běžela já. A mám ji!

Máš nějakou vizi, kam bys to chtěla dotáhnout a jak dlouho bys chtěla ještě pokračovat?

Dokud to půjde. Byla bych ráda, kdyby se to u nás časem bralo podobně jako v zahraničí, kde se blogeři berou jako všichni ostatní redaktoři, a tím pádem by to pro mě byla „normální“ práce.

Je něco, co tě na blogu štve?

Nejvíc mě rozčilují, ale zároveň i baví komentáře některých anonymů pod články, ale to je asi všude. Je čím dál víc těch, kteří si jdou do diskuzí vyloženě zanadávat – lidé, co tam píšou například, že vypadám strašně (smích). Ale tomu už jsem se naučila jenom zasmát.

Kde je klíč k úspěchu, co bys poradila začínajícím blogerům?

Podle mě je nejdůležitější, aby to toho člověka bavilo. Když člověk píše o tom, co ho zajímá a baví, najde si určitou skupinu čtenářů, které baví to samé, a tím má napůl vyhráno. Jinak si myslím, že žádná pravidla, která by zaručeně fungovala, neexistují. Je ale fakt, že důležitá je originalita.

Blog si můžete prohlédnout na stránce www.acupofstyle.com