Ochránce lidských práv Pavel Varvařovský vidí problém ve skutečnosti, že umístění dítěte do ústavu se dnes nebere pouze jako krajní řešení. „Obecně lze říci, že stále přetrvává situace, kdy je upřednostňována ústavní péče nad tou rodinnou a chybí síť podpůrných služeb pro ohrožené rodiny," sdělil ombudsman.

V domovech se přitom často vyskytovala pochybení v tom smyslu, že sourozencům nebylo umožněno vyrůstat společně, výjimkou nebylo neinformování dítěte o změně místa pobytu. „Ústav se tak vůbec nestará o pocity dítěte, pro které je toto místo domovem a navázalo zde vztahy," nelíbí se přístup domovů Varvařovskému. Mnohdy je ústavní péče nevyhovující i kvůli tomu, že se jedná o velkokapacitní zařízení nebo se domovy nacházejí v okrajových částech měst, takže brání začlenění dětí do společenského života.

Podle zjištění ombudsmana bývají dětem ukládány i tresty za naprosté maličkosti. „Některá hodnotící kritéria byla zarážející, některá přímo iracionální a vyvolávala pochybnosti o legitimitě trestů za ně. Trestalo se totiž například za mluvu romsky, nebo za to, že si dívka nevzala pití do školy. Negativně hodnocen byl třeba i lesbický vztah s jinou dívkou, postih přišel i za situaci, kdy dívka nevěděla, jak má kreslit pocit," líčil ombudsman.

Novelou zákonů o sociální péči o ohrožené děti se již zabývá sněmovna. Finanční podpora by měla být vložena z ústavní péče do podpory vlastních i náhradních rodin v důsledku snahy o podporu rodin s problémy. Děti v ústavech vyžadují obzvláště citlivý přístup a jednání, což jim musí být specializovanými pracovníky poskytnuto. Pokud to tak není, jde o velkou chybu. Špatný přístup se může na dětech výrazně podepsat a trauma si mohou nést i do budoucího života.