Ve středu v 8:00 se vydá smuteční průvod z Pražské křižovatky na Pražsky hrad, kde bude poté ve Vladislavském sále vystavena rakev. V pátek se pak odehraje samotný pohřeb. Oficiální webové stránky Pražského hradu uvádí trasu smutečního průvodu: „Smuteční průvod vyjde v 10:00 hodin z areálu kasáren Hradní stráže v pražské Loretánské ulici a bude pokračovat přes Hradčanské náměstí. Do areálu Pražského hradu vstoupí Bránou gigantů a dále přes I., II. a III. nádvoří do Starého královského paláce. Rakev s ostatky prezidenta Havla bude poté uložena na katafalk a vystavena ve Vladislavském sále.“ Kancelář Václava Havla a manželka Dagmar Havlová zvou veřejnost, aby se celé akce zúčastnila.Na pohřeb se chystá mnoho státníku: Účast potvrdil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, manželé Clintonovi, bývalý polský prezident Lech Walesa, od slovenských sousedů premiérka Radičová a prezident Ivan Gašparovič. Také dorazí gruzínský a slovinský prezident a další osobnosti.

Havlovy ostatky symbolicky pojedou ve stejné lafetě, ve které bylo převezeno Masarykovo tělo. Lafetu potáhnou kladrubští vraníci a převoz má zabezpečovat téměř 600 příslušníků jednotek armády ČR a Hradní stráže.

Chystaný státní pohřeb se v médiích často přirovnává k úmrtí T. G. Masaryka v roce 1937, ovšem tento pohřeb měl vzhledem ke stupňujícímu se napětí a hrozbě válečného konfliktu nádech lidové manifestace, podobný význam měl v roce 1948 také Benešův pohřeb. V dnešních dnech se žádné katastrofické scénáře kvůli odchodu Václava Havla jako garanta demokracie a svobody nečekají. I tak se však mnoho lidí i sdělovacích prostředků zabývá otázkami morálky, etických hodnot a společenského i názorového posunu. Sám Havel často opakoval, že „jednou budeme dál“ a optimisticky věřil v lepší budoucnost.  Jeho smrtí možná končí jedna etapa naší doby, jak některé média ráda zdůrazňují, ale můžeme stejně jako zesnulý prezident věřit, že ta nová epocha bude ještě lepší.